Petr Oslzlý

Vyrůstal v Prostějově. Kvůli svému původu nebyl přijat na žádnou střední školu, vyučil se v oboru kovomodelář. Díky dobrému prospěchu mohl poté studovat střední strojnickou školu v Olomouci. Dále studoval strojnickou fakultu v Brně[1] a od roku 1968 divadelní vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studia úspěšně ukončil v roce 1973.

Byl jedním z hlavních protagonistů experimentálního divadla Quidam. Od roku 1972 byl dramaturgem Divadla Husa na provázku, se kterým je od té doby spjatý dosud; v několika obdobích byl jeho uměleckým šéfem. V druhé polovině 80. let spolu s Jiřím Müllerem a Miroslavem Pospíšilem organizoval tajné bytové semináře Podzemní univerzita[2], kde přednášeli význační profesoři ze západních zemí. V roce 1989 se Oslzlý stal jedním z organizátorů listopadové stávky divadel a zakládajícím členem Občanského fóra.[3] V letech 1990–1992 působil jako poradce a asistent prezidenta Václava Havla pro kulturní otázky a ředitel Kulturní sekce jeho kanceláře. Od roku 1993 je ředitelem Centra experimentálního divadla, pod které vedle Divadla Husa na provázku spadá i HaDivadlo a Divadlo U stolu. Přednáší v oboru současného světového divadla, dramaturgie a autorské tvorby na Divadelní fakultě JAMU a v minulosti též v Kabinetu divadelních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1995 je uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter. Od roku 1997 byl proděkanem JAMU. V roce 2000 byl jmenován profesorem. Je spoluautorem řady divadelních scénářů, konceptů divadelních akcí, přispěvatelem domácích i zahraničních časopisů, editorem či spolueditorem řady sborníků.

23. října 2017 byl Oslzlý zvolen rektorem brněnské JAMU. Na konci ledna 2018 jej do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman, a to s účinností od 1. února 2018.[4] Funkci zastával do konce ledna 2022, kdy jej v ní vystřídal Petr Michálek.[5]

Petr Oslzlý tvořivě rozvíjel program tzv. nepravidelné dramaturgie, jak jej formuloval zakladatel a první dramaturg Divadla Husa na provázku Bořivoj Srba.[7] Podílel se na většině stěžejních inscenací režisérů Petera Scherhaufera (11 dní křižníku Kníže Potěmkin Tauričevský, Commedia dell´arte, Velký vandr, Sviť, sviť, má hvězdo, Svatba, Karamazovci, Žehnej vám Pánbůh, pane Rosewatere, Labyrint světa a Lusthauz srdce, Chameleon, Balet Makábr, Prodaný a prodaná, Shakespearománie, Koncert V..., Zahradní slavnost, Zítra to spustíme), Zdeňka Pospíšila (Balada pro banditu, Na Pohádku máje, Dlouhá cesta) a Evy Tálské (Alenka v říši divů za zrcadlem, Jako tako, Markéta Lazarová, Svět snů, Příběhy dlouhého nosu, Píseň o Viktorce, Na dávném prosu, Božská komedie, Král Lear). Jako dramaturg je také podepsán pod autorskými inscenacemi Bolka Polívky (Am a Ea, Pezza versus Čorba, Trosečník, Poslední leč, Šašek a královna, Terapie), později spolupracoval zejména s režisérem Ivo Krobotem (Rozvzpomínání, Taneční hodiny, Báječná léta pod psa, Babička, Příběh inženýra lidských duší). Podílel se na přípravě několika ročníků festivalu Divadlo v pohybu, festivalu Parrésia aneb Ráj srdce a labyrint světa, divadelních akcí Naděje (ve Wroclavi), Vesna národů (v Lodži), Together (v Kodani), společného projektu Cesty, scénického časopisu Rozrazil a dalších.[8]

• Living Theatre, Jazzová sekce 1982, (spolu s Jaroslavem Kořánem)
• Podzemní univerzita, CDK 1993, 229 s.
• Jan Šimek, příběhy soch, Atlantis 1998, 257 s., ISBN 80-7108-165-5
• Divadlo Husa na provázku 1968(7)-1998, CED 1999, ISBN 80-902684-0-4
• Commedia dell´arte, JAMU 2010, 284 s., ISBN 978-80-86928-88-3