Peter Winter

Peter Winter, také Peter von Winter, (pokřtěn 28. srpna 1754 Mannheim17. října 1825 Mnichov) byl německý hudební skladatel.

Peter Winter
Základní informace
Narození28. srpna 1754
Mannheim
Úmrtí17. října 1825 (ve věku 71 let)
Mnichov
Místo pohřbeníStarý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′40″ s. š., 11°33′51″ v. d.)
Žánryopera, klasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a hudební pedagog
Významná dílaThe Labyrinth or the Battle with the Elements
OceněníZáslužný řád bavorské koruny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Mannheimu. Jako zázračné dítě hrál na housle v mannheimském dvorním orchestru. Studoval ve Vídni u Antonia Salieriho. V roce 1778 se stal ředitelem dvorního divadla v Mnichově, kde se započala jeho dráha skladatele jevištních děl. Nejprve komponoval balety a melodramata. Zkomponoval více než 30 vesměs úspěšných oper. Mezi nimi byla i díla lehčích žánrů jako operety a singspiely. V roce 1798 se stal v Mnichově dvorním kapelníkem a tento titul si udržel až do smrti.

Z jeho oper byla nejznámější opera Das unterbrochene Opferfest, která byla uvedena ve Vídni v roce 1796. V letech 1797–1798 zkomponoval dvě opery (Die Pyramiden von Babylon a Das Labyrinth oder Der Kampf mit den Elementen) na texty Emanuela Schikanedera jako pokračování Mozartovy Kouzelné flétny.

Do Mnichova se vrátil v roce 1798. O pět let později navštívil Londýn, kde uvedl několik svých oper s velkým úspěchem. Posledním dramatickým dílem Winterovým byla opera Der Sänger und der Schneider z roku 1819. Zemřel v Mnichově 17. října 1825.

Winter často pobýval i v Praze a jeho opery zde byly velmi oblíbeny. Vedle oper I fratelli rivali (1794), Belisa (1795), Il sacrifizio interrotto (1796), Amore e Psyche (1797) zde měla v roce 1795 světovou premiéru jeho opera Il trionfo del bel sesso.

Kromě oper Peter Winter komponoval koncerty pro dechové nástroje a orchestr a duchovní hudbu. Zkomponoval mimo jiné 26 mší.

Dílo

Opery

  • Helene und Paris (Karl Josef Förg, 1782 Mnichov, Salvatortheater)
  • Das Hirtenmädchen (Heinrich Braun, 1784 Mnichov, Salvatortheater)
  • Scherz, List und Rache (Johann Wolfgang von Goethe, 1874 Vídeň)
  • Der Bettelstudent oder Das Donnerwetter (hráno také jako Auch Der reisende Student, libreto Paul Weidmann, opereta, 1785 Vídeň, Theater in der Josefstadt; ve stejném roce uvedena i v Praze)
  • Bellerophon (Johann Friedrich Binder von Krieglstein, 1785 Vídeň)
  • Circe (Domenico Perelli, komponováno pro Mnichov, Hoftheater 1788, s ohledem na zákaz italských oper neprovedeno)
  • Psyche (Carl Friedrich Mühler, 1790 Mnichov, Salvatortheater)
  • Jery und Bäteli (Goethe, 1790 Zámek Seefeld)
  • Das Lindenfest oder Das Fest der Freundschaft, opereta (1790 Mnichov, patrně neprovedena)
  • Catone in Utica (Pietro Metastasio, 1791 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • Antigona (Marco Coltellini, 1791 Neapol, Teatro San Carlo)
  • Il Sacrificio di Creta ossia Arianna e Teseo (Pietro Pariati, 1792 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • I Fratelli rivali (Mattia Botturini, 1793 Benátky, Teatro San Benedetto)
  • Belisa ossia La fedeltà riconosciuta (Alessandro Pepoli, 1794 Benátky, Teatro San Benedetto; jako Elise, Gräfin von Hartburg, 1798 Vídeň, Theater auf der Wieden)
  • Die Thomasnacht, 1795 Bayreuth)
  • Ogus ossia Il trionfo del bel sesso ossia Il tartaro convinto in amore (Giovanni Bertati, 1795 Praha, Stavovské divadlo)
  • I due vedovi (Giovanni de Gamerra, 1796 Vídeň, Burgtheater)
  • Das unterbrochene Opferfest (1796 Vídeň, Kärntnerthortheater)
  • Das Labyrinth oder Der Kampf mit den Elementen (Emanuel Schikaneder, 1797 Vídeň, Kärntnerthortheater)
  • Babylons Pyramiden (Emanuel Schikaneder, 1797 Vídeň, Freihaustheater auf der Wieden)
  • Der Sturm (Franz Xaver Kaspar podle Shakespeara, 1798 Mnichov, Salatortheater)
  • Marie von Montalban (Karl Reger, 1800 Mnichov, Hoftheater)
  • Tamerlan (Etienne Morel de Chédeville podle Voltaire: L'Orphelin de la Chine, 1802 Paříž, Opéra-Comique)
  • La grotta di Calipso (Lorenzo Da Ponte, 1803 Londýn, King's Theatre Haymarket; německy jako Calypso, 1807 Mnichov, Hoftheater)
  • Il trionfo dell'amor fraterno (Lorenzo Da Ponte, 1804 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Il ratto di Proserpina (Lorenzo Da Ponte, 1804 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Zaira (Lorenzo Da Ponte podle Voltaira, 1805 Londýn, King's Theatre Haymarket)
  • Der Frauenbund (Franz Marius von Babo, 1805 Mnichov, Hoftheater)
  • Colmal (Mathäus von Collin podle Ossiana, 1809 Mnichov, Hoftheater)
  • Die Pantoffeln (Johann Friedrich Schink, 1811 Hamburk)
  • L'addio ed il ritorno trionfante d'Ettore pasticio, 1815 Mnichov)
  • Maometto II (Felice Romani podle Voltaira, 1817 Milán, La Scala)
  • I due Valdomiri (Felice Romani, 1817 Milán, La Scala)
  • Etelinda (Gaetano Rossi, 1818 Milán, La Scala)
  • Heimeran (Andreas Erhardt, Trauerspiel mit Musik, 1818 Mnichov)
  • Der Sänger und der Schneider (Friedrich von Drieberg, 1819 Ženeva)

Melodramy

  • Lenardo und Blandine (J.-F. von Götz podle Gottfrieda Augusta Bürgera, 1779 Mnichov, Salvatortheater)
  • Cora und Alonzo (Franz Marius von Babo, 1780 Mnichov, Salvatortheater)
  • Reinold und Armida (Franz Marius von Babo podle Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém, 1780 Mnichov, Salvatortheater)
  • Medea und Jason (Anton Clemens von Törring-Seefeld, 1781 Vídeň, Burgtheater)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.