Peter Bioly

Narodil se v místě, kde se podle údajů vratislavské arcidiecéze mluvilo polsky.[6] Na kněze byl vysvěcen 29. června 1908[3][4] v Praze. V pražské arcidiecézi působil jako farní vikář[6] na karlovarsku.[2] Byl kaplanem v Trstěnicích u Mariánských Lázní, později farářem ve Vysoké Libyni, kde byl jmenován osobním děkanem.[6] Od roku 1938 byl farářem v Želči[5] u Žatce.[6] 18. dubna 1940 byl zatčen nacistickými orgány a obviněn z „polské pastorační aktivity“ – tedy ze zpovídání a sloužení mší svatých v polském jazyce. Nejdříve byl umístěn do věznice v Litoměřicích.[2] Dále strávil 18 měsíců v přísné káznici Waldheim u Drážďan, pak byl Gestapem přemístěn do Karlových Varů, kde byl jeho spoluvězněm farář F. X. Plail z Útviny.[6] 5. prosince 1941 byl přemístěn do koncentračního tábora v Dachau,[2] kde dostal číslo 28.813.[6] V koncentračním táboře byl považován za Poláka a podle zpráv jeho spoluvězňů často od vedoucího vězeňského bloku (Blockführer) týrán.[6] Zde nakonec, naprosto vyčerpaný, byl 3. května 1942 poslán do tzv. „transportu invalidů“ do Hartheimu[2] u Lince a 4. května 1942[1] zavražděn v plynové komoře, která tam byla zřízena v rámci Akce T4.[2] Jeho vězeňské oblečení (s číslem) a dřevěné pantofle byly o dva týdny později poslány zpět do Dachau. Z toho spoluvězni usoudili, že byl s velkou pravděpodobností usmrcen. Litoměřický diecézní schematismus z roku 1944 pak uvedl datum jeho úmrtí 6. července 1942.[6]

• Přehled farářů působící na želečské farnosti