Periodizace historie
Periodizace historie označuje rozdělení dějin (historického období) na jednotlivé úseky a jejich pojmenování. Periodizace umožňuje studium jednotlivých fakt a událostí v rámci určitého, něčím charakterizovaného období. Tato charakteristika není dějinám vlastní, ale hledají ji a dle zvolených kritérií nalézají historici, kteří podle toho vytvářejí vhodnou periodizaci. Vhodná kritéria závisí mj. na oblasti tematické (dějiny politické, ekonomické, umění atd.), geografické (dějiny lokální, určitého kulturní okruhu, světové) a na přístupu historika (z hlediska metodologického, ideologického ap.).
Zatímco různá periodizace může pomoci lépe uchopit studované jevy, z praktických důvodů se často odkazuje na tradiční periodizaci. Umožňuje totiž bez znalosti zvolených kritérií periodizace zařadit událost do určitého období. Typickým příkladem může být vymezení středověku lety 476 a 1492, i když ani pád posledního římského císaře, ani objevení Ameriky (domněle cesty do Indie) neznamenaly okamžitý zásadní dějinný zvrat a kromě toho existují smysluplné alternativní hranice středověku posunuté v řádu staletí.[1]
Rozdělení dějin podle letopočtu představuje do jisté míry neutrální periodizaci, která je nezávislá na dějinné skutečnosti. Časté bývá rozdělení podle desetiletí či staletí, například v italské renesanci. V praxi se ale někdy k událostem přihlíží, např. „skutečné“ dvacáté století pro některé začíná až zvratem, který přinesla první světová válka.
Příklad tradiční periodizace historie
Tradiční periodizace má kořeny v renesanci, kdy učenci vlastní dobu nazývali novověk a kdy se snažili obnovit zašlou slávu antiky (starověk). Mezilehlé období středověku bylo považováno za období úpadku. Později přibyl výraz pravěk pro nejstarší období, o kterém nemáme písemné zprávy. Naše současnost stále náleží do nového věku, ale v užším smyslu se často od novověku odlišuje moderní doba zahájená francouzskou a průmyslovou revolucí.
Pravěk
- Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.)
- Starší doba kamenná
- Mladší doba kamenná
- Neolit (cca do 5200 př. n. l.)
- Eneolit (chalkolit, doba měděná, na Předním východě cca do 3500 př. n. l.)
Starověk
- Doba bronzová (cca do 750 př. n. l.)
- Starší doba bronzová (cca do 1550 př. n. l.)
- Střední doba bronzová (cca do 1330 př. n. l.)
- Mladší doba bronzová (cca do 750 př. n. l.)
- Doba železná (cca 750 př. n. l. – 0)
- Starší doba železná (cca do 400 př. n. l.)
- Mladší doba železná (cca do 0)
- Doba římská (cca 0 – 400 n. l.)
- Doba stěhování národů (cca po 400 n. l.)
- Starověký Orient a Starověký Egypt
- Klasický starověk
Středověk
Novověk
- Raný novověk
- Vrcholný novověk
Moderní doba
Alternativní periodizace
- Karel Marx – společensko-ekonomické formace
- Prvotně pospolná společnost
- Otrokářská společnost
- Feudální společnost
- Kapitalistická společnost
- Komunistická společnost
- Walt Whitman Rostow – stádia ekonomického růstu společnosti
- Tradiční společnost
- Společnost s předpoklady pro hospodářský vzestup
- Společnost hospodářského vzestupu
- Zralá společnost
- Společnost věku masové potřeby
- Josef Pekař – dle duševní úrovně doby
- Románská
- Středověk – gotika, renesance, baroko
- Novověk – osvícenství, romantismus
- Pompeius Trogus – periodizace dle dynastií
Reference
- VAŠKŮ, Zdeněk. Ad „novověk“. S. 230. Vesmír [online]. 4. duben 2013. Roč. 92, čís. 4, s. 230. Dostupné online. ISSN 1214-4029.