Peperek

Peperek je kopec o nadmořské výšce 675 m nalézající se na východě Čech v oblasti Žďárských vrchů asi 5 km západně od okresního města Žďár nad Sázavou, 2 km jihovýchodně od obce Velká Losenice. Vrchol se nachází v k.ú. Račín u Polničky. Asi 255 metrů východně od vrcholu prochází historická zemská hranice Čech a Moravy.

Peperek
skalní útvar na vrcholu Peperku

Vrchol675 m n. m.
Izolace4,4 km → Kamenný vrch
SeznamyHory Křižanovské vrchoviny
Poloha
StátČesko Česko
PohoříČeskomoravská vrchovina / Křižanovská vrchovina / Bítešská vrchovina / Herličská vrchovina
Souřadnice49°34′38″ s. š., 15°51′54″ v. d.
Peperek
Horninarula
PovodíSázava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Peperek
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
PP Peperek - skály u vrcholu
Základní informace
Vyhlášení16.04.1987
VyhlásilOkresní národní výbor Žďár nad Sázavou
Nadm. výška675 m n. m.
Rozloha12,11 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresŽďár nad Sázavou
UmístěníRačín u Polničky, Zámek Žďár
Další informace
Kód1446
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Skalní vrchol je zpřístupněn odbočkou ze žluté turistické značky vedoucí od Tálského mlýna přes Peperek a Rozštípenou skálu na Hamerský kopec u Žďáru nad Sázavou. Vrchol je však zarostlý a neposkytuje žádné rozhledy. Sklaní útvar nese název Čertův kámen

Název je zkomoleninou německého Bergwerk „důlní dílo“ [3]a odkazuje ke středověké hornické činnosti.

Vrchol kopce zaujímá stejnojmenná přírodní památka zřízená v roce 1974 na rozloze 4, 14 ha na ochranu skalnatého hřebenu vytvářejícího skalní stěnu dlouhou přes 300 m přerušenou dvěma širokými depresemi s balvanovými proudy a sutěmi. Zachoval se zde zbytek suťových lesů tvořený zejména bukem lesním s příměsí javoru klenu. V bylinném patře jsou hojně zastoupeny jsou kapradiny např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), dále například měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a ostružiníky. Skály a sutě jsou bohatě porostlé pokryvnou vegetací lišejníků. Na rozdíl od samotného vrcholu však tato přírodní památka zasahuje i na území Moravy. Přírodní památku spravuje AOPK ČR, RP Správa CHKO Žďárské vrchy.

Galerie

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana, Lutterer, Ivan (recenzent). Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia (spolupráce ÚJČ AVČR), 1995. 520 s. ISBN 80-200-0554-4, ISBN 80-901-0728-1. S. 281.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.