Velká Losenice

Velká Losenice (německy Groß Losenitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou, v kraji Vysočina. V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel a v rámci Svazu obcí pod Peperkem i Svazu obcí Přibyslavska patří mezi větší obce.

Velká Losenice
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Velké Losenici
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 596981
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°34′51″ s. š., 15°50′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 206 (2022)[1]
Rozloha14,90 km²
Nadmořská výška548 m n. m.
PSČ59211
Počet domů379 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelká Losenice 230
592 11 Velká Losenice
[email protected]
StarostaBc. Svatopluk Klusáček
Oficiální web: www.losenice.cz
Velká Losenice
Další údaje
Kód obce596981
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Původní název snad zněl Lossnitz (v roce 1405) či Welika Losenicze (1547). Obec byla založena ve 12. století. Původní je české obyvatelstvo, ale zvláště za dob Přemyslovců sem byli přivedeni odborníci na těžení nerostných surovina, a to z německých oblastí jako Horní Sasko a Durynsko. Těžilo se zde hlavně stříbro, také železná ruda, a to na kopci Peperku. Z počátků vzniku osady, z doby kolem 12. století je zřejmě i kostel sv. Jakuba Staršího. Poté, co se vše „vytěžilo“, byli zdejší obyvatelé odkázáni na zemědělství. Až do konce 16. století byla Velká Losenice pod správou Polenské farnosti, posléze se po schválení knížete Ditrichsteina osamostatnila.

Pojmenované okolí

Německé obyvatelstvo pak dalo okolí Velké Losenice názvy jako Robízeň (Rohe Wiese, hrubá louka); Nížkobold (Nischwald, les, ve kterém jsou hnízda ptáků a zvěře); Lenopuš (Lehnbusch, křovitý svah); Štánych (Steinig, kamenitý); Pyšlík (Büschlig, křovinatý, porostlý křovím); Kociperk (Katzenberg, Kočičí hora); Rozprureo (Rostbrunnen, rezavá studna, pramen); Dmerk (Merk, znamení). Německého původu jsou názvy polí ve Frenku, nebo Trenku (Frön, povinnost v rámci nevolnictví); Šípy (Schiffe, lodi); lesy v Tálkách (Teil, Teilchen, díl, díleček). V blízkém okolí jsou rybníky Rotajch (Rotteich, rudý rybník); rybničná oblast nazvaná Šiškotajch, muže mít svůj původ v době Žižkova tažení krajem, jako Žižkův rybník. Směrem k Malé Losenici se říkalo U hýblu (Hübel, kopec).

Současnost

Obec Velká Losenice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[3]

Přírodní poměry

Velká Losenice se dělí na dvě katastrální území (Velká Losenice a Pořežín). Většinu z katastrálního území 1490 ha zabírají lesy a zemědělská půda.

Obec leží na okraji CHKO Žďárské vrchy, nedaleko hranice historických zemí Čech a Moravy zvané Konec světa. Obcí protéká Losenický potok, který se po 15 km vlévá do řeky Sázavy. Nad vesnicí je starý statek s výhledem na obec a rozlehlým sadem Bambouch a také majestátný kopec Peperek se skalním útvarem Čertův kámen.

Do Losenice vedou silnice III. třídy; z nich silnice č. 35011 se po přibližně 1,5 km napojuje na silnici I/19. Jižní částí katastrálního území Velká Losenice prochází železniční trať Havlíčkův Brod – Brno a je zde železniční stanice, nazvaná po bližší sousední obci Sázava u Žďáru.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Velké Losenice[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 2014
Počet obyvatel 1143 1210 1177 1141 1197 1180 1145 987 1054 973 954 964 979 1156 1203

Struktura populace (2015):

  • 1209, průměrný věk: 37 let
  • Muži: 603 průměrný věk: 36 let
  • Ženy: 606 průměrný věk: 38 let
  • 15+ let: 951
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Školství
  • Základní škola a Mateřská škola Velká Losenice

Slavní rodáci a obyvatelé obce
  • Antonín Kolárský (19. 7. 1794 – 15. 11. 1867). Studoval bohoslovectví, založil řadu veřejných knihoven; přispíval do Lidových novin, Přítele mládeže, Krasořečníka, Koledy, Moravských novin, Slovanu. Byl knězem, publicistou, knihovníkem.
  • Josef Winkler (1865–1926), od roku 1904 byl zdejším knězem, velice vzdělaný člověk, přispíval do časopisu Žďárský obzor, Pohoří atd., sepsal rodopis K. H. Borovského. V rodinném domě žili od nepaměti až do roku 1820 předkové Karla Havlíčka Borovského.
  • Jan Melichar (1810–1901), lékárník, vlastenec, autor řady vlasteneckých knih. Za studií se přátelil s Tylem, Máchou, Erbenem. Melichar zůstal ve Velké Losenici jen asi dva týdny a vyrůstal ve Skutči.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velké Losenici.

Další fotografie
  • Hlavní silnice
  • Obecní úřad
  • Horní náves

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.
  5. http://www.turistika.cz/foto/205990/kostel-a-kostnice-velka-losenice%5B%5D
  6. http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=905
  7. http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/smirci-kamen-velka-losenice

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.