Pelikán kadeřavý

Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) je velkýpták z čeledi pelikánovitých, největší z evropských pelikánů.

Pelikán kadeřavý
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleďpelikánovití (Pelecanidae)
Rodpelikán (Pelecanus)
Binomické jméno
Pelecanus crispus
Bruch, 1832
Rozšíření pelikána kadeřavého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření pelikána kadeřavého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pelikán kadeřavý je jedním z největších žijících druhů ptáků (o něco větší je třeba albatros stěhovavý) a asi největším druhem pelikána. Dorůstá délky až 180 cm a váhy 11–15 kg, rozpětí křídel potom činí až 3,45 metru a údajně existuje ověřený záznam, v němž jedinec disponuje rozpětím o délce 3,5 metru.[2][3][4][5][6][7]

Má mohutné tělo, krátké končetiny, ocas a mohutný zobák dlouhý až 45 cm (delší ho má pouze pelikán australský, který ale v ostatních parametrech spíše zaostává), s charakteristickým hrdelním vakem. Je bílý se stříbřitým odstínem, letky má černé, končetiny šedé, zobák šedý nebo pomerančově oranžový stejně jako hrdelní vak. Samec i samice se zbarvením neliší. Na rozdíl od podobného pelikána bílého, s kterým bývá velmi často zaměňován, má kadeřavá pírka v týle, světlou duhovku, jen malou lysinu kolem oka, šedé (ne černé) loketní letky a světlou spodinu křídla.[7][8]

Rozšíření

Pelikán kadeřavý žije ve vnitrozemských mokřinách a při pobřeží jihovýchodní Evropy, jižní a jihozápadní Asie a severovýchodní Afriky.[9] Občas, především během června, zaletuje i do střední Evropy.[10] Na zimu migruje obvykle jen na krátké vzdálenosti.

Ohrožení

Během 19. a 20. století početnost pelikána kadeřavého výrazně klesla a z kategorie málo dotčených druhů byl dle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) v roce 1994 přeřazen rovnou do kategorie zranitelných druhů především díky masivnímu úbytku přirozeného biotopu a ilegálnímu odstřelu. V současné době se počet volně žijících jedinců pohybuje mezi 10–20 000 ptáky a dle dostupných údajů se již některé kolonie začínají zvětšovat. Nejrozsáhlejší kolonie čítající zhruba 1000 chovných párů však pořád žije u jezera Mikri Prespa v Řecku.[11]

Ekologie

Pelikán kadeřavý žije v monogamních párech, která se v období rozmnožování shlukují do velmi početných hejn. Stejně jako ostatní pelikáni se živí téměř výhradně rybami, které chytá do svého vaku přímo na vodní hladině a na rozdíl od pelikána hnědého se za nimi nepotápí. Loví především úhoře a parmice, občas také drobné bezobratlé živočichy. Hnízda, v podobě velké hromady větví, si staví na plovoucích nebo pevných vodních ostrovech. Ročně klade obvykle 2–3 vejce, na kterých sedí samice 39–40 dní. Mláďata krmí oba rodiče nejprve natrávenou potravou. Plavou od 7.–8. dne, vzletná jsou ve věku asi dva a půl měsíce a pohlavně dospívají ve 3. roce života.

Chov v zoo

V Evropě je tento druh chován ve více než osmi desítkách zoo. V Česku chovají pelikána kadeřavého tři zoo:[12]

V minulosti byl taktéž chován v Zoo Liberec, Zoo Ostrava[13] a Zoo Plzeň.[12]

Na Slovensku je chován pouze v Zoo Košice.[12]

Chov v Zoo Praha

První pelikán kadeřavý žil v Zoo Praha v letech 1950–1952. V průběhu padesátých let 20. století pak zoo prošlo mnoho jedinců, ale pouze v rámci tehdejších rozsáhlých transportů ze Sovětského svazu. Delší dobu (konkrétně 11 a 12 let) pak v zoo žili až dva jedinci, kteří se do zoo dostali v roce 1960. Obdobně jako u pelikánů bílých však k úspěšným odchovům došlo až v 90. letech 20. století. Pár, který přišel v roce 1995, odchoval ještě v průběhu téhož roku první mládě – samičku Kelly. Jednalo se o pražský prvoodchov. O rok později se vylíhl samec Ken. Oba jsou součástí chovné skupiny i nyní. Celkově se podařilo úspěšně odchovat čtyřicet pelikánů.[14] Velmi úspěšný byl například rok 2013 s pěti odchovanými mláďaty.[12] Ke konci roku 2017 bylo chováno 14 jedinců.[15] V závěru roku 2018 se jednalo o 10 zvířat.[16][16] V průběhu května 2019 se vylíhla tři mláďata.[17]

Pelikán kadeřavý je k vidění v expozici v dolní části zoo poblíž pavilonu Sečuán.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmatian Pelican na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ARCHIPELAGOS. Dalmatian Pelican (Pelecanus crispus). naturesamos.com [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-04. (anglicky)
  3. ZootierlisteHomepage. www.zootierliste.de [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
  4. BEAMAN, Mark; MADGE, Steve. The Handbook of Bird Identification: For Europe and the Western Palearctic. [s.l.]: A&C Black 869 s. Dostupné online. ISBN 9781408135235. S. 69. (anglicky)
  5. Below the Bill [online]. bioGraphic, 2019-04-09 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Pelican - New World Encyclopedia. www.newworldencyclopedia.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  7. POŘÍZ, Jindřich. Pelikán kadeřavý. www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
  8. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 26-27.
  9. BURNIE, David. Zvíře. [s.l.]: A Dorling Kindersley Book, 2002. ISBN 80-242-0862-8. S. 273.
  10. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 22.
  11. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-26.
  12. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.
  13. Nový druh v Zoo Ostrava - pelikán kadeřavý. zoo-ostrava.cz, [2009-06-18]. [cit. 2019-01-21].
  14. Pelikán kadeřavý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.
  15. Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. (česky)
  16. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  17. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.