Pecihrádek

Přirozeně chráněná poloha na ostrožně nad řekou zaujala již pravěké obyvatelstvo. Přímo na vrcholové plošině byla v roce 1987 nalezena malá broušená kamenná sekerka z pozdní doby kamenné (eneolitu). Ovšem až nálezy keramických zlomků v letech 2003 a 2007 potvrdily, že ostrožna byla v pravěku skutečně osídlena, tedy že se sekerka na místo nedostala jako obětina nebo tzv. hromový klín.[3] Konkrétně mohlo být na Pecihrádku výšinné sídliště chamské kultury,[4] přičemž stopy po opevnění zahladila výstavba středověké tvrze. Dále byla na Pecihrádku nalezena bronzová sekerka z konce střední doby bronzové, okolnosti nálezu ale zůstávají neznámé.[5] Doklady osídlení z doby halštatské mohylové kultury zachytil v roce 1991 drobný výzkum na severním předpolí středověkého tvrziště. Není vyloučeno, že týž výzkum odhalil dokonce i přítomnost paleolitických lovců.[3]

Středověká tvrz stála na místě snad již od konce 13. století,[3] její stavitel však není znám. Jednalo se zřejmě o drobného šlechtice, který si nad ohybem Berounky vystavěl sídlo pro svou rodinu. Počátkem 14. století tvrz vyhořela a už nebyla obnovena. Zmínky o příčinách požáru ani o dalších osudech majitelů se v písemných pramenech nedochovaly. Přilehlý hospodářský dvůr však mohl fungovat až do konce 15. století, jak naznačují nálezy keramických zlomků. Nejpozději v této době pak bylo zaniklé tvrziště s přilehlými pozemky prodáno městu Plzeň.[3]

Místo se v nejstarších zprávách nazývá jednoduše Hrádek. Slovo Pecihrádek se objevuje až v pramenech z konce 18. století.[3][6] Jako Hrádek je v soudobých pramenech ovšem označován rovněž nedaleký Kunčin Hrádek. Protože není možné s jistotou rozhodnout, k jaké lokalitě se zprávy vztahují, je interpretace dochovaných písemných zmínek sporná.[3]

Tvrziště je ze západu a z jihu chráněno strmými svahy, zatímco na severu a severovýchodě je terén rovinatý. Z této přístupové strany je proto hrádek obehnán dobře dochovaným, 3–5 metrů hlubokým příkopem, který doplňuje val. Akropole má přibližně kruhový půdorys s průměrem zhruba 20 metrů, zabírá tudíž plochu přibližně 320 m². V severní až severozápadní části centrální plošiny byl terén nejvyšší – zde patrně stála hlavní obytná věžovitá stavba. Jen na základě znalostí z jiných, obdobných lokalit lze předpokládat, že budova měla čtvercový či mírně obdélný půdorys.

Přístupová cesta vedla k hrádku zřejmě od severovýchodu, kde je v dochovaném valu patrné snížení - přístupové místo na most, překonávající hluboký příkop. Na severním předpolí tvrze, se po pravé straně vjezdu nacházelo hospodářské zázemí - přítomnost staveb zde naznačuje nápadně nerovný terén. Nálezy keramických střepů ukazují, že tento hospodářský dvůr mohl na rozdíl od tvrze fungovat ještě koncem 15. století.[3]

Na Pecihrádku chybí pozůstatky zděných konstrukcí i nálezy zbytků malty. Lze proto předpokládat, že stavby byly převážně dřevěné, snad jen s nízkou kamennou podezdívkou. Takové představě odpovídají i poměrně hojné nálezy mazanice, která je zbytkem omazu dřevěných nebo proutím vyplétaných stěn.

V současnosti je tvrziště Pecihrádek zarostlé lesem a výhledy z něj nejsou ideální. V blízkosti se nachází chatová osada a několik obytných domů.