Pazdeří

U lnu se počítá s výtěžkem 15-17 % na lněnou přízi a koudelku a cca 35 % pazdeří. Podobný způsob zpracování a výtěžnosti jsou známé také u juty a kanafu.[2] (Ve stonku je 20-25 svazků technických vláken o délce 20–140 cm a tloušťce 0,2-0,3 mm).[3]

Použití

Výroba pazdeří v EU v roce 2004

V přepočtu z údajů o produkci lnu obnášela světová produkce pazdeří např. v roce 2014 cca 700 tisíc tun.[4]

Dříve se tento materiál spotřeboval jako topivo nebo podestýlka pro dobytek. V Evropě se v poslední době z ročního výskytu asi 370 000 tun (2004) používá většina na izolační materiál volně ložený nebo ve formě desek. V ČR byla v roce 2007 sklizeň stonků asi 1900 tun, tomu odpovídá cca 1000 tun pazdeří.[5]

(Na diagramu z roku 2004 znamenají červené sloupce lněný a modré sloupce konopný materiál)

V konopných stoncích se vyskytuje cca 55 % pazdeří. Konopné pazdeří obsahuje 53 % celulózy, 21 % ligninu, 18 % ostatních látek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Pazdeří z konopí je lehčí než podobný materiál z jiných přírodních látek, může absorbovat tekutiny až ve čtyřnásobku vlastní váhy, je velmi porézní a má vysokou izolační účinnost.

Konopné pazdeří se získává skoro stejným způsobem jako u lnu. V Evropské unii byl v roce 2004 zaznamenán výskyt 45 000 tun, na kterých se podílela ČR asi 1000 tunami.[6] Celosvětová produkce konopí však značně poklesla, takže v roce 2017 se produkce konopného pazdeří dá odhadovat na 120 000 tun.[4]

Deska z konopného pazdeří

Juta, ramie a další lýkové rostliny jsou svým složením a způsobem zpracování na textilní vlákno velmi podobné lnu nebo konopí, výraz pazdeří se zde však pro nezvláknitelné části stonku nepoužívá.

Ačkoliv například celkový výskyt jutové dužiny a odpadů z juty je několikanásobně vyšší než u všech ostatních lýkových rostlin dohromady, nenajdou se v technické literatuře údaje o jejich použití. Známé je jen, že juta obsahuje mnohem více ligninu než len nebo konopí a má tedy i tužší dužinu a že se doporučuje její využití podobným způsobem jako u jmenovaných rostlin.[10]

Pojem pazderna (nářečně pazderňa) původně označoval venkovské budovy, kde se sušily a zpracovávaly textilní rostliny, např. len či konopí. V pozdějších dobách tato osamocená stavení často též sloužila jako chudinská obydlí. Dodnes toto jméno nese řada míst (viz Pazderna (rozcestník)).

Od polského označení pazdeří (paździerze) je odvozen polský název měsíce října (październik). Od názvu pazdeří je odvozeno také slovo pazderna.