Pavol Krúpa

Pavol Krúpa v říjnu 2007 koupil od bývalého českého premiéra Stanislava Grosse za cca 110 milionů Kč akcie společnosti Moravia Energo. Poté Krúpa tvrdil, že si akcie hodlá ponechat tři až pět let, aby je vzápětí prodal podnikateli Tomáši Chrenkovi za cca 150 milionů Kč. Tento obchod vyvolal podezření, že Pavol Krúpa se za výraznou provizi podílel na této transakci s cílem zdánlivě legalizovat Grossovo zbohatnutí.[10][11]

Od konce roku 2006 vedla polostátní energetická společnost ČEZ a.s. soudní spor s bývalými minoritními akcionáři Severomoravské energetiky o doplacení hodnoty jejich akcií ve výši 20 mil. Kč. V roce 2013 do sporu skrytě vstoupila Krúpova společnost Arca Capital a ČEZ byl náhle ochoten vyplatit 349 mil. Kč, z čehož Arca Capital získala 166,4 mil. Kč. Obchod vyvolal pozornost Finančně analytického útvaru ministerstva financí a vedl až k zásahu policie, která nechala celou částku zmrazit a vedla v dané věci vyšetřování.[12][13][14][15] Pavol Krúpa později médiím vysvětloval, že si pouze pročítal výroční zprávu společnosti ČEZ, a přitom jej napadlo, jak je v tomto sporu pozice ČEZ slabá a že by na celé věci mohl vydělat.[16] Za čtrnáct dní poté vyšlo najevo, že ČEZ podal trestní oznámení na svého bývalého zaměstnance, který zřejmě z firmy vynášel interní informace a jehož přímý příbuzný z tohoto obchodu profitoval.[17]

V listopadu 2016 se Pavol Krúpa vyjádřil, že by uměl na tehdy krachujícím podniku ČKD vydělat, neboť dovede zpeněžit majetek, který by v ČKD stále měl být.[18] Následně vyšlo najevo, že Krúpa v Arca Capital zaměstnal bývalou finanční ředitelku ČKD Soňu Vladařovou jako investiční ředitelku a členku dozorčí rady. Samotná Vladařová byla v dubnu 2018 obviněna Národní centrálou proti organizovanému zločinu z účasti na daňových podvodech v ČKD.[19]

V souvislosti se svým podnikáním na Ukrajině Pavol Krúpa v rámci mediálních interview opakovaně připustil korumpování ukrajinských úředníků a politiků.[20][21] V roce 2013 zveřejnil prohlášení, ve kterém schvaloval uvěznění bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové[22] a později ji označil za zkorumpovanou.[23] Již v roce 2010 vychvaloval v médiích schopnosti tehdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče a tvrdil, že Ukrajina prostě potřebuje vládu silné ruky.[24]

Zdeněk Bakala zažaloval v roce 2018 Pavla Krúpu u amerických a švýcarských soudů za údajné snahy dotlačit Bakalu, aby mu vyplatil desítky milionů dolarů, výměnou za ukončení Krúpovy kampaně proti němu.[25][26]

Federální soud v Jižní Karolíně zveřejnil řadu dokumentů potvrzujících spolupráci mezi Pavlem Krúpou a firmou Crowds on Demand (Davy na zakázku) Adama Swarta při organizaci kampaně proti Zdeňku Bakalovi. V letech 2018 a 2019 inkasoval Swart od Krúpových firem téměř 1,5 milionu dolarů. Součástí kampaně byla stránka StopBakala.org, najatí komparsisté, kteří chodili demonstrovat před Bakalův dům a placení autoři, kteří zasílali kritické maily institucím, které Bakala sponzoruje (Aspen Institute, Dartmouth College, DOX, Knihovna Václava Havla, Design Museum v Londýně). Swart poskytl soudu e-mailovou korespondenci a přiznal, že objednávka na očerňující kampaň proti Zdeňku Bakalovi přišla roku 2018 od firem Arca Capital a Krupa Global Investments a v rámci narovnání zřídil web ApologyToBakala.[27] Krúpa si původně pro spor s Bakalou najal čtyři právníky, ale ukončil s nimi spolupráci pro finanční problémy, do nichž se v poslední době dostal.[28]

V únoru 2018 Česká národní banka neschválila záměr Pavola Krúpy řídit investiční fond Arca Capital CEE, označila Pavola Krúpu pro předchozí prohřešky vůči právním předpisům upravujícím činnost investičních společností, za nedůvěryhodnou osobu a výslovně uvedla, že o znovunabytí důvěryhodnosti je možné uvažovat nejdříve po uplynutí deseti let.[29]

Podle právního týmu advokátní kanceláře Langmeier & Co., která která zastupuje na 70 věřitelů, je Arca tzv. "černá banka", jejíž hlavní činností je vydávání směnek a dluhopisů. Úpadek by tak měla řešit Česká národní banka, která zřejmě zanedbala svou dohledovou povinnost.[30]