Pavel I. Esterházy z Galanty

Pavel I. hrabě, později kníže Esterházy z Galanty (maďarsky Galánthai gróf Esterházy Pál, německy Paul I. Esterházy de Galantha, 8. září 1635, Eisenstadt, Burgenland26. března 1713 tamtéž) byl císařský polní maršál a první kníže magnátské rodiny Esterházy.

Pavel I. Esterházy z Galanty
V roce 1655
1. kníže Esterházy
Ve funkci:
1687  1713
Předchůdcetitul vznikl v roce 1687
NástupceMichal I. Esterházy z Galanty
Uherský palatin
Ve funkci:
1681  1713
PanovníkLeopold I., Josef I., Karel VI.
PředchůdceFrantišek Vešeléni, poté v letech 1668–1681 úřad neobsazen
NástupceMikuláš Pálffy z Erdödu
Majorátní pán Esterházyů
Ve funkci:
1652  1713
PředchůdceLadislav Esterházy z Galanty
NástupceMichal I. Esterházy z Galanty

Narození8. září 1635
Eisenstadt
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí26. března 1713 (ve věku 77 let)
Eisenstadt
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť1. Uršula Esterházy
2. Eva Thököly
RodičeMikuláš Esterházy
DětiMichal I., Gabriel, Josef I.
PříbuzníMarie Esterházyová, Štěpán Esterházy (1616–1641), Ladislav Esterházy a František Esterházy (1641-1683) (sourozenci)
Amalia Eleonore, Gräfin Esterházy de Galántha[1] (vnučka)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1681 Řád zlatého rouna (č. 514)
CommonsPaul I, 1st Prince Esterházy of Galántha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodokmen Esterházyů

Život

Pavel Esterházy v roce 1652, kdy se stal hlavou rodu
Zámek Esterházyů v Eisenstadtu

Narodil se jako syn hraběte Mikuláše Esterházyho († 1645) a jeho manželky Kristýny Nyáryové z Bedeghse. Pavel ukončil studium u jezuitů v Trnavě a Štýrském Hradci a v roce 1652 zdědil velký rodinný majetek poté, co jeho starší bratr, hrabě Ladislav Esterházy, padl ve válce proti Turkům.

Svou vojenskou kariéru začal až v roce 1664, když se pod vedením Raimunda Montecuccoliho postavil Turkům v bitvě u Mogersdorfu.

V roce 1671 přijal asi 3000 židů, které císař Leopold I. vyhnal z Vídně. To vedlo k založení obcí v Hradsku souhrnně zvaných Siebengemeinden. Za své zásluhy byl Pavel v následujících letech jmenován polním maršálem a vrchním velitelem vojenské hranice v jižním Uhersku. Pavel zůstal věrný Habsburkům, a proto se nezúčastnil Wesselényiho spiknutí v 70. letech 17. století. Tato loajalita byla Habsburky odměněna v roce 1681, když byl jmenován palatinem. Přesto neminula válka s Turky rodinu Esterházyů beze stopy, protože během tažení Turků k Vídni, byla četná rodová území zpustošena a tamní obyvatelstvo částečně vyvražděno.

Pavel se podílel na znovudobytí Uherska, a proto jej císař v roce 1687 povýšil na knížete. Tento titul byl původně omezen jen "ad personam", to znamená pouze na jeho osobu. Od roku 1712 směl také nejstarší syn nosit knížecí titul. V roce 1703 znovu bojoval za habsburskou stranu v kuruckých válkách.

Po smrti v roce 1713 byl pohřben v rodinné hrobce ve františkánském klášteře v Eisenstadtu. Aby zabezpečil své jmění, založil po vzoru Habsburků fideikomis, a uspořádal své následnictví v poslední vůli tak, že zřídil dva majoráty pro své syny Michala a Josefa. Protože však oba synové brzy po svém otci zemřeli, byly oba majoráty po krátkém čase opět spojeny.

Pavel Esterházy byl podobně jako mnoho členů rodu hudebník, hrál na cembalo a komponoval hudbu. Jeho Harmonia Caelestis pro zpěv a orchestr byla v roce 1711 provedena ve Vídni.

Rodina

Pavel se dvakrát oženil. Nejprve 7. února 1652 v Eisenstadtu se svou neteří Uršulou Esterházyovou z Galanty, dcerou svého bratra hraběte Štěpána (Istvána) a jeho manželky hraběnky Alžběty Thurzové z Betlenovců. Tento domluvený sňatek s dcerou nejstaršího bratra měl zabránit rozdělení majetku rodu. Narodilo se jim 19 dětí:

  • 1. Mikuláš Antonín (Miklós Antal, 1655–1695)
  • 2. Pavel (Pál, 1657–1664)
  • 3. Kateřina (Katalin, 1659–1664)
  • 4. Štěpán Josef ( István József, 1660–1669)
  • 5. Ladislav Ignác (László Ignac, 1662–1689)
  • 6. Kristina (Krisztina, 1663–1732)
  • 7. Alexandr Dominik (Elek Domokos, 1664–1673)
  • 8. František August (Ferenc Agoston, 1666–1673)
  • 9. Ilona (1667–1681)
  • 10. Jan Benedikt (János Benedek, 1668–1683)
  • 11. Uršula (Orsolya, 1670 – po 1696)
  • 12. Michal I. (Mihály I., 1671–1721), 2. kníže Esterházy de Galántha
  • 13. Jiří Bernard (György Bernat, 1672–1672)
  • 14. Gabriel (Gábor, 1673–1704)
  • 15. Pavel (Pál, 1675–1683)
  • 16. Anna Julie (Anna Julia, 1676–1700)
  • 17. Imre (1677–1677)
  • 18. Anna Terezie (Anna Terézia, 1679 – po 1692)
  • 19. Adam (1680–1720)

Po smrti své první manželky se Pavel oženil s Evou Thökölyovou z Kežmarku, přestože stará uherská magnátská rodina Thökölyů slula jako odpůrci císaře, zatímco Esterházyové byli vždy věřní císaři. Eva byla dcerou Štěpána hraběte Thökölyho z Kežmarku a jeho manželky Marie Gyulaffy z Rátótu. Narodily se jim následující děti:

  • 20. Štěpán (István, 1683–1683)
  • 21. Marie Terezie Anna (Mária Terézia Anna, 1684–1755)
  • 22. Kateřina Růžena (Katalin Roza, 1685–1686)
  • 23. Františka Josefa (Franziska Jozefa, 1686–1688)
  • 24. Josef I. Šimon Antonín (Joszef I. Simon Antal, 1688–1721), 3. kníže Esterházy de Galántha
  • 25. Tomáš Ignác (Tamas Ignac, 1689–1689)
  • 26. Zikmund Leopold (Zsigmond Lipot, 1692–1693)

Tituly a oslovení

  • 8. září 1635 – 11. září 1645: Jeho Jasnost princ Pavel Esterházy de Galántha
  • 11. září 1645 – 16. srpna 1652: Jeho Jasnost dedičný hrabě Esterházy de Galántha
  • 16. srpna 1652 – 8. prosince 1687: Jeho Jasnost hrabě Esterházy de Galántha
  • 8. prosince 1687 – 26. března 1713: Jeho Jasnost kníže Esterházy de Galántha

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul I. Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

  • Wilhelm Edler von Janko: Esterhazy von Galántha, Paul Fürst. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 6, Duncker & Humblot, Leipzig 1877, S. 387 f.
  • Johann Christoph Allmayer-Beck: Esterházy von Galántha, Paul Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, S. 662 f. (Digitalisat).
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.