Rudolf Otto

Rudolf Otto se narodil se v Peine, města nedaleko Hannoveru. Jeho otec se jmenoval Wilhelm Otto a měl se svou ženou třináct dětí, Rudolf byl dvanáctým narozeným. Studoval gymnázium v Hildesheimu. Roku 1888 zde maturoval a poté začal studovat teologii na univerzitě v Erlangenu. Po roce však přestoupil na univerzitu v Göttingenu. Studium završil obhájením disertační práce s názvem Spiritus sanctus bei Luther (Duch Svatý u Luthera). Roku 1906 dostal v Göttingenu mimořádnou profesuru v oblasti filosofie náboženství a začíná zde vyučovat. Po dvou letech se jeho zájem začal soustřeďovat do systematické teologie. Díky stipendiím, které obdržel, vykonal mnoho cest po celém světě, kde se seznámil s mimokřesťanskými náboženstvími. Nejvíce se začal zajímat o hinduismus. Od roku 1915 začíná působit jako profesor systematické teologie ve Vratislavi, o dva roky později začíná působit ve stejné funkci na univerzitě v Marburgu, kde zůstává až do roku 1929, kdy odchází do důchodu. Osm let na to umírá na zápal plic po tom, co spadl z dvacetimetrové věže. Existují nepotvrzené dohady, že se jednalo o sebevraždu. Je pohřben na marburském hřbitově. Rudolf Otto nablaze proslul publikováním prací za nacistického režimu v Německu, např. o árijských božstvech, které měly s vědou pramálo společného.

Asi nejvýznamnějším počinem Rudolfa Otta bylo sepsání díla Das Heilige. Über das irrationale in der Idee des göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen (česky vyšlo pod názvem Posvátno: Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě), vydaného v roce 1917. Posvátno či svato je pro Otta autonomní kategorie, která není z ničeho odvoditelná a doprovází všechna náboženství a tvoří jeho základ. Odmítá tím veškeré evolucionistické teorie o vzniku náboženství, které se snaží dokázat vývoj náboženských systémů a představ od těch neprimitivnějších až k rozsáhlým náboženským systémům s propracovanou teologií.

Ottův výklad posvátna je ovlivněn Schleiermacherovým pojetím náboženství jako autonomní provincie v mysli, která se projevuje ve vědomí naprosté závislosti člověka na Bohu. Dále byl Otto ovlivněn německým filosofem J. F. Friesem a jeho tezí o „pocitu pravdy“, který se nedá dokázat, ovšem jen prožít. Rudolf Otto přichází s novým označením, které podle něj charakterizuje podstatu náboženství a je základní kategorií náboženské zkušenosti: mysterium tremendum et fascinans – něco co nás láká, přitahuje, ale zároveň nás to děsí a probouzí to v nás pocit strachu.

Je těžké posoudit, na koho měl Rudolf Otto vliv, a na koho ne. Německoamerický teolog Paul Tillich nicméně přiznává, že byl ovlivněn jeho prací, a stejně tak i Mircea Eliade. Eliade použil Ottův koncept posvátna jako výchozí bod pro svou knihu Posvátné a profánní. Otto ovlivnil i C.S. Lewise, zejména jeho knihu The Problem of Pain. Měl vliv i na mnohé další, např. na Joachima Wacha, Heinricka Fricka či Gustava Menschinga.

• 1898 – Geist und Wort nach Luther
• 1901 – Die historisch-kritische Auffasung vom Leben und Wirken Jesu
• 1904 – Naturalistische und religiöse Weltansicht
• 1917 – Das Heilige. Über das irrationale in der Idee des göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen
• 1917 – Texte zur indischen Gottesmystik I–II
• 1923 – Aufsätze das Numinöse betreffend
• 1926 – West-Östliche Mystik. Vergleich und Unterscheidung zur Wesensdeutung
• 1930 – Die Gnadereligion Indiens und das Christentum. Vergleich und Unterscheidung
• 1932 – Das Gefühl des Überweltlichen (Sensus Numinis)
• 1932 – Sünde und Urschuld und andere Aufsätze zur Theologie

česky

• 1998 – Posvátno: Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě (překlad Jan Škoda), Praha: Vyšehrad, 1998

• HELLER, Jan; MRÁZEK, Milan. Nástin religionistiky. Praha: Kalich, 2004. ISBN 8070177217.
• HORYNA, Břetislav. Úvod do religionistiky. Praha: OIKÚMENÉ, 1994. ISBN 8085241641.
• HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Dějiny religionistiky. Olomouc: Olomouc, 2001. ISBN 80-71821-23-3.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Otto na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Otto