Park Kampa

Ostrov Kampa vznikl vybudováním Čertovky, uměle vytvořeného ramena Vltavy (nejstarší zmínka o Kampě je z roku 1169 v zakládací listině kostela Maltézského řádu za krále Vladislava II.). Ostrov byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, a jeho břehy dostaly pevnou podobu po roce 1600. Již od konce 13. století začaly v těchto místech vznikat mlýny (Huťský mlýn tu stával před rokem 1293, Velkopřevorský mlýn před rokem 1400) a zahrady, nejprve mlýnské, později i šlechtické. Největší byla Michnovská barokní zahrada, první od jižní, smíchovské strany. Zahradě u Sovova mlýna (podle majitele v 15. století Václava Sovy z Liboslavě) se později říkalo Odkolkovská, na ni navazující zahrada byla Kaiserštejnská.[1]

V první polovině 20. století byly tyto zahrady spojeny, došlo k odstranění plotů a zdí mezi nimi, ke srovnání terénu a výsadbě nových stromů. Stávající parková úprava ve volném anglickém krajinářském slohu je z let 1947–1948. Rozloha parku je 2,65 ha, tvoří ho parcely č. 298, 301, 778/1, 779/5, 780, 781, 782, 790 a 791 katastrálního území Malá Strana. Jeho podlouhlý tvar se rozprostírá od tzv. Werichovy vily a Lichtenštejnského paláce směrem na jih až k Jechentalovým domům. Na západní straně je park ohraničen Čertovkou, na východní řekou Vltavou.[2]

Park má v severojižním směru dvě hlavní cesty, jedna vede podél Čertovky, druhou je ulice U Sovových mlýnů. U obou jsou vysázeny jírovce, javory a další vzrostlé stromy. Dominuje jim památný strom – platan javorolistý.[3] Zhruba v polovině východní strany parku je objekt bývalých Sovových mlýnů, ve kterém od roku 2002 sídlí Museum Kampa. Jižně od něj je budova bývalého Michnovského letohrádku, která je kulturní památkou.[4] Kulturní památkou je i bývalý zahradní domek nad Čertovkou na západní straně parku.[5]

V parku je také dětské hřiště a nachází se v něm několik sochařských děl, např. busta Josefa Dobrovského od Tomáše Seidana, socha dívčího aktu od Karly Vobišové nazývaná Réva (Dívka s hrozny), Jarmila – socha sedící dívky od Jana Hány, plastika tří batolat od Davida Černého (Babies, obdoba postaviček z Žižkovského vysílače) nebo plastika nazvaná Hranol, kamenný kvádr na skleněné krychli v kovovém rámu od Mariana Karla.

V parku se příležitostně konají různé společenské nebo kulturní akce.

V letech 1997–1998 se v souvislosti se záměrem celkové rekonstrukce parku uvažovalo o jeho oplocení a uzavírání, nakonec při úpravách v roce 2005 k oplocení nedošlo.[6]

• 
  Památný platan
• 
  Michnovský letohrádek
• 
  Zahradní domek
• 
  Réva
• 
  Jarmila
• 
  Babies
• 
  Hranol