Papežská komise pro ochranu nezletilých

Papežská komise pro ochranu nezletilých byla zřízena 22. března 2014 a stanovy obdržela 8. května 2015. Komise byla založena jako papežův poradní orgán, který má podávat návrhy týkající se prosazování odpovědnosti místních církví v ochraně všech nezletilých a neplnoprávných dospělých.[2] Komise má podporovat místní odpovědnost v konkrétních církvích a spojovat jejich úsilí s ochranou Kongregace pro nauku víry o ochranu všech dětí a zranitelných dospělých.[3]

Papežská komise pro ochranu nezletilých je samostatným orgánem při Svatém stolci a veřejnou právnickou osobou. Sídlo Komise je ve Vatikánském městském státě. Účelem Komise je navrhnout iniciativy římskému papeži, přičemž návrhy předložené Komisí Svatému otci musí být schváleny dvoutřetinovou většinou členů. Komise se schází na plenárním shromáždění dvakrát ročně a během shromáždění jednají členové pod vedením předsedy. Členové, zaměstnanci a spolupracovníci pracovních skupin jsou povinni zachovávat profesní důvěrnost, pokud jde o zprávy nebo informace, o nichž se mohou dozvědět při plnění svých povinností a funkcí. Jazyky používané Komisí jsou italština, španělština a angličtina.[4]

Komise se může skládat z maximálně osmnácti členů, kteří jsou jmenovaní papežem na období tří let. Zvolení může proběhnout opakovaně. V komisi působí také předseda a generální sekretář, kteří jsou rovněž voleni na tříletá období. Odpovědností předsedy je zajištění řádného fungování Komise a řízení schůzí. Úlohou sekretáře je pomoc předsedovi při plnění povinností, jednání v běžných záležitostech, řízení kanceláře Komise, podpora spolupráce Komise a jednotlivých církví a institucí Římské kurie.[4]

Komise má v současnosti celkem sedmnáct členů, odborníků z oblasti psychologie, psychiatrie, práva, společenských věd nebo morální teologie.[5] Papežská komise rozvíjí činnost ve třech pracovních skupinách: dialog s oběťmi, výchova a formace, směrnice a normy pro ochranu nezletilých.[6]

Předsedou komise je kardinál Sean Patrick O'Malley, americký římskokatolický kněz. O'Malleyho vybral papež František, aby vedl Papežskou komisi v roce 2013 poté, co sloužil v mnoha diecézích zasažených skandály sexuálního zneužívání dětí. Do února roku 2017 byla členkou také Marie Collins, která se v dětství sama stala obětí sexuálního násilí.[7] V březnu 2021 byl papežem jmenován nový člen komise, chilský novinář Juan Carlos Cruz, který byl stejně jako Collins obětí sexuálního zneužití.[8]

Činnostmi Papežské komise pro ochranu nezletilých jsou setkání s představiteli biskupských konferencí, spolupráce na vypracovávání směrnic na ochranu pro jednotlivé místní církve, vzdělávání a zavádění nezbytných ochranných mechanismů a pomoc obětem zneužívání. Papežská komise také organizuje dny modliteb a pokání, nebo studijní dny s mezinárodními odborníky na téma sexuálních deliktů a jejich implikací, s důrazem na prevenci.[9]

V červnu 2015 komise vyzvala papeže Františka, aby zřídil vatikánský tribunál, který by soudil biskupy obviněné z toho, že nechrání děti před sexuálním zneužíváním. V únoru 2016 se komise potýkala s kritikou, týkající se slibu papeže Františka o „nulové toleranci“ pro sexuální zneužívání a krytí této činnosti duchovními. V roce 2016 také všichni členové Komise společně zhlédli film Spotlight, založený na skutečných událostech o systematickém krytí zneužívání páchaného více než 70 katolickými kněžími.[10]

V roce 2019 byl představen Virtuální poradní panel (Virtual Survivor's Advisory Panel), který má za cíl poskytnout společné a bezpečné místo pro osoby, které se staly oběťmi sexuálního zneužití.[11] První pátek postní doby se církev v modlitbě obzvláště zaměřuje na oběti sexuálního zneužívání, probíhají zvláštní bohoslužby a modlitby.[12] V únoru 2021 Myriam Wijlens, profesorka kanonického práva na univerzitě v Erfurtu a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých uvedla, že práce Komise se v poslední době zaměřila na vyvážení důvěrnosti, transparentnosti a odpovědnosti.[13]

• Sexuální násilí
• Papežská kurie