Panslovanské barvy

Panslovanské barvy (bílá, modrá a červená) byly stanoveny na všeslovanském kongresu v Praze roku 1848 a v současnosti se skutečně objevují na vlajkách většiny států s majoritou slovanskojazyčného obyvatelstva. Původně byly tyto barvy zvoleny ke zdůraznění sounáležitosti slovanských národů ve smyslu panslavismu. Obecně rozšířené tvrzení o tom, že slovanské barvy byly přijaty v roce 1848 na slovanském sjezdu, je ovšem neprokazatelné - není o tom žádná zmínka v oficiálních dokumentech sjezdu. Ba naopak, při studiu historických svědectví o sjezdu lze narazit na zmínky svědčící o tom, že slovanské barvy musely existovat již před sjezdem, aniž byly jakkoli "oficiálně" ustaveny. Například popis prvního dne sjezdu, kdy jsou přihlížejícími davy vítání přišedší účastníci ze všech možných zemí, zmiňuje výzdobu v ulicích Prahy provedenou ve slovanských barvách. Z toho tedy plyne, že sjezd nemohl tyto barvy ustavit, když už byly v praxi užity dříve.

Panslovanské barvy přijaté na slovanském sjezdu v Praze, 1848

Předobraz panslovanských byl v barvách ruských, které zavedl ruský car Petr I. Veliký, snad odvozené z vlajky Spojených nizozemských provincií, kde car strávil nějaký čas při své cestě po Evropě. Stejná skladba barev jako v případě nizozemské vlajky je ovšem pravděpodobně náhodná, neboť v Rusku se již předtím používaly stejné barvy v jiném pořadí.