Palubní letoun

Palubní letoun, či námořní palubní letoun, je letoun uzpůsobený pro službu (provozu) na letadlových lodích. Letouny této kategorie obvykle splňují charakteristiky a mají implementovány technická řešení, které daný stroj přizpůsobí službě na letadlových lodích.[1][2][3]

Northrop Grumman E-2 Hawkeye ve složeném stavu na palubě letadlové lodi

Tento termín je obvykle používán pro označení letounů s pevným křídlem, protože námořní vrtulníky jsou způsobilé působit z širokého spektra lodí, jako jsou vrtulníkové výsadkové lodě, torpédoborce, či fregaty.

Charakteristiky palubních letounů
F/A-18 Super Hornet na letové palubě

Palubní letouny musí splňovat mnoho vlastností, mezi ně patří následující seznam vlastností:

  • odolnost konstrukce pro provoz na moři, tedy odolnost konstrukce proti slané vodě.[1][2]
  • odolnost provozu na moři, tedy odolnost motoru a palubní elektroniky proti slané vodě.[1][2]
  • zvýšená odolnost proti pronikání vody do letounu.[1][2]
  • schopnost sklopit křídla, či jinak šetřit prostor na palubě letadlové lodi.[1][2]
  • splnění charakteristik CATOBAR, STOBAR, STOVL, či VTOL, podle druhu letadlové lodi, na které má letoun působit.[1][2]
  • zvýšená konstrukční odolnost trupu a podvozku letounu, pro případná tvrdší přistání.[1][2]
  • uzpůsoben pro asistované vzlety a přistání s pomocí katapultu a brzdícího háku.[1][2]
  • kompatibilita elektroniky pro provoz na letadlových lodích.[1][2]
  • přizpůsobení zbraní, senzorů a radaru pro námořní cíle.[1][2]

Historie

První palubní letouny začaly vznikat po pokusech o vzlet z paluby námořních lodí. První vzlet proběhl 10. listopadu 1910 z paluby ukotvené USS Birmingham (CL-2) letounem Curtiss Model D, pilotovaný Eugenem Elyem. Následovaly časem další pokusy, ale ty jen potvrdily potřebu specializovaných letadel uzpůsobených pro vzlet a přistání na lodích a také potřebu vzniku letadlových lodí.

První letadlová loď byla hybridní bitevní a letadlová loď HMS Furious (47) uvedená do služby v roce 1917. První letadlová loď s průběžnou letovou palubou byl HMS Argus (I49) v roce 1918.

Mezi první palubní letouny na výše uvedených letadlových lodích byly letouny Sopwith Pup a Sopwith 1½ Strutter, které již měly první úpravy pro provoz na palubě letadlových lodí.

Příklady

Supermarine Spitfire. Původní konstrukce letounu Supermarine Spitfire je navržena pro provoz na klasických letištích. Supermarine Seafire je námořní variantou původního letounu, uzpůsobená pro provoz na palubách letadlových lodích s charakteristikami CATOBAR.

MiG-29. Původní konstrukce letounu MiG-29 je navržena pro provoz na klasických letištích. MiG-29K je však verze letounu, uzpůsobená pro provoz na palubách letadlových lodích s charakteristikami STOBAR.

Hawker Siddeley Harrier. Původní konstrukce letounu Hawker Siddeley Harrier je navržena pro provoz na klasických letištích. British Aerospace Sea Harrier je navalizovaná verze téhož letounu, určená pro provoz na letadlových lodích s charakteristikami STOVL/VTOL.

V-22. Původní konstrukce letounu V-22 je navržena pro provoz na klasických letištích. CMV-22B je varianta letounu, určená pro provoz na letadlových lodích s charakteristikami STOVL/VTOL.


Odkazy

Reference
  1. T-45A/C Goshawk (anglicky)
  2. CMV-22B Osprey (anglicky)
  3. Navy Future Lynx (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.