HMS Argus (I49)

HMS Argus byla letadlová loď Royal Navy. Původně se jednalo o italský parník Conte Rosso, jehož kýl byl založen v roce 1914 v loděnici William Beardmore and Company v Glasgow. Po vypuknutí války byla loď zabavena a v roce 1917 – ještě před jejím dokončením, bylo rozhodnuto o její přestavbě na letadlovou, přičemž u lodi byly zúročeny zkušenosti s jinou britskou letadlovou lodí – HMS Furious. Přestavba probíhala v letech 1917–1918, přičemž vzniklo hladkopalubové plavidlo s jedním velkým hangárem.

Základní údaje
Typ:	letadlová loď
Číslo trupu:	I49
Zahájení stavby:	1914
Spuštěna na vodu:	2. prosince 1917
Uvedena do služby:	16. září 1918
Osud:	sešrotována 1947
Takticko-technická data
Výtlak:	14 450 tn (standardní) 15 775 tn (plný)
Délka:	172,3 m
Šířka:	20,7 m
Ponor:
Pohon:	4 turbínová soustrojí, 12 kotlů 21 000 hp
Rychlost:	20 uzlů
Posádka:	785+196 RAF
Výzbroj:	(1918): 6× 102 mm (6×1) (1938–1940): bez výzbroje (říjen 1942): 4× 102 mm (4×1) 13× 20 mm (13×1)
Letadla:	(1920): 8× Sopwith 1½ Strutter 4× Sopwith Camel 2× Airco D.H.9A a Fairey IIIC (listopad 1942): 18× Supermarine Seafire IIC

Do služby byla přijata krátce před koncem první světové války a v meziválečné době sloužila zejména k výcviku, přičemž v roce 1932 byla načas poslána do rezervy. Za druhé světové války si nedostatek letadlových lodí vynutil její opětovné nasazení v první linii, přičemž sloužila zejména k přepravě letadel (až 70 kusů) a doprovodu konvojů. V červnu 1942 se Argus účastnil ochrany konvoje plujícího na Maltu v rámci Operace Harpoon a listopadu 1942 se podílel na ochraně spojeneckého vylodění v Severní Africe. Od roku 1943 byl Argus převeden zpět k výcviku a ještě před koncem války skončil v rezervě jako ubytovací loď. Po válce byl sešrotován.