Palackého vrch

Palackého vrch je lesopark zalesněný jehličnato-listnatým porostem (především borovice, dub, jasan). Na svazích se nacházejí také zahrádkářské kolonie, chaty a vodárenské objekty. Výhled z Palackého vrchu je značně omezen okolním porostem.

Na vrcholu kopce se od roku 1908 nachází pomník Františka Palackého, který tam zbudovala brněnská tělovýchovná jednota "Tyrš"[1] (obnoven městem Brnem v roce 1994). Jméno Františka Palackého nese vrch od roku 1898, kdy mu bylo změněno při příležitosti stého výročí narození tohoto obrozence z původního pojmenování Kozí vrch.[2] Jen v období německé okupace se po několik let (1942–1946) znovu používal starší název – přilehlá žabovřeská ulice Vrázova tehdy nesla název Pod Kozí horou (německy Unterm Ziegenberg).[3]

Geologicky jde o součást tvorby brněnské krajiny, ke které došlo v mladší době třetihor. Tehdy se až zde projevily horotvorné pohyby spojené s velkým vrásněním Alp a Karpat, což mělo na vytvoření spádu brněnských kopců rozhodující vliv. Jde pak především o devonské slepencové kopce Červený (284–312 m n. m.) a Žlutý kopec (297–329 m n. m.) a o diabasový Petrov (242 m n. m.), Špilberk (292 m n. m.), Kraví horu (329 m n. m.) a Palackého vrch. Uvedené brněnské kopce od té doby zůstaly v téměř stejné výšce, přibližně 90 m nad údolní nivou řeky Svratky (v mladším miocénním období tortonském byly naopak pod mořskou hladinou).^[zdroj?]

Nápis na pomníku Františka Palackého

• Medlánecké kopce
• Pod Palackého vrchem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palackého vrch na Wikimedia Commons
• Rodinný dům na Palackého vrchu
• Bunkr, pozorovatelna na Palackého vrchu^{[nedostupný zdroj]}
• Vyhlídka z Palackého vrchu