Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad, někdy nazývaný i dvorec pánů z Kunštátu a Poděbrad, je dům palácového typu stojící na adrese Řetězová 222/3, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad; odtud také pochází název paláce. Od roku 1964 je objekt kulturní památkou.[1]

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad
na Starém Městě
Románský sál paláce pánů z Kunštátu a Poděbrad
Základní informace
VýstavbaDruhá polovina 12. století
MateriálZdivo
StavebníkBoček z Kunštátu
Další majitelépáni z Kunštátu a Poděbrad, páni z Koldic, Míčané z Klinštejna, Hrzánové, Šternberkové, Valdštejnové
Pojmenováno poPáni z Kunštátu a Poděbrad
Poloha
AdresaŘetězová 222/3
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česko Česko
UliceŘetězová
Souřadnice50°5′8″ s. š., 14°25′1,5″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38335/1-115 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie paláce

V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí rozlehlejšího dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.

Od gotiky do baroka
Vstup do paláce přes dvůr

Na počátku 15. století patřil dvorec nejvyššímu zemskému písaři Bočkovi staršímu z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1417). Mezi lety 1441–1453 byl palác přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali páni z Koldic, pak Míčané z Klinštejna a od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět v renesančním slohu. Hrzánové o majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací. Novými majiteli se stali Šternberkové a od začátku 18. století (někdy mezi 1713–1726) Valdštejnové, kterým palác patřil do roku 1774.

Od 18. století do současnosti

Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V letech 1846–1847 byl upraven a namísto zbořené hospodářské části goticko-renesančního paláce byla přistavěna trojkřídlá dvoupatrová klasicistní budova (na adrese Liliová 946/14). Úpravy provedl stavitel Kašpar Předák; oba objekty jsou stavebně propojeny a mají společný dvůr.[2]

V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody.[3] V roce 2007 byl palác zrekonstruován[4]: v patrech byl přestavěn na luxusní byty,[5] v přízemí se nachází hospoda U Kunštátů, podzemní prostory využívá Galerie Kunštát.[6] Dům vlastní Hlavní město Praha.[4]

Románský palác
Informační tabule historie paláce

Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941 a v letech 1951 až 1960 byl proveden stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla provedena z opukových kvádříků.

Dnes suterénní část
Jedna ze dvou bočních místností

Střední sál tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti poli křížové klenby bez pasů, nesenými dvěma středními sloupy s románskými hlavicemi a patkami. Postranní prostory jen mírně podélného půdorysu jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby na střední křížové pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky prken z podpůrného bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v severozápadním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení – krb, což svědčí o tom, že tyto místnosti byly obytné.

Horní podlaží

Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, pravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly, ale jejich tvary jsou patrné z částečně zachovaných čelních oblouků. Střední místnost byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb, obě boční čtvercové místnosti byly zaklenuty jedním polem křížové klenby. V bočních místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.

Odkazy

Reference
  1. Dům pánů z Kunštátu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
  2. Vlček (1996), s. 220
  3. Poche (1985), s. 180
  4. Dům pánů z Kunštátu v Praze je po opravě už sedm měsíců prázdný. Novinky.cz [online]. 2008-03-29 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
  5. Dům Pánů z Kunštátu a Poděbrad. Prague.eu [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. (česky)
  6. O nás - GALERIE U KUNŠTÁTŮ. www.galerieukunstatu.cz [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.

Literatura
  • DRAGOUN, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří; TRYML, Michal. Románské domy v Praze. 1. vyd. Praha–Litomyšl: Paseka, 2002. 80-7185-427-1 s. ISBN 80-7185-427-1.
  • HLUBINKA, Rudolf. Románské domy na Starém Městě pražském. Zprávy památkové péče. 1947, roč. 7, čís. 2–3, s. 25–46.
  • LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce. Encyklopedický ilustrovaný přehled. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 169–170.
  • PÍŠA, Vladimír. Zjištění románského štítu paláce v čp. 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů – Ochrana památek 28, 1953, s.24.
  • PÍŠA, Vladimír. Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, 1958, s. 47-64.
  • PÍŠA, Vladimír. Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu – Ochrana památek, 1959, s. 47-74.
  • PÍŠA, Vladimír. Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha, 1966
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 22, 69.
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 11.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 180–181.
  • POŘÍZKA, L.; PEŠEK, J.; HOJDA, Z. Prager Palais. München, 1994, s. 34–35.
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 640 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0563-3. S. 220–221.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.