Kašpar Předák

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V letech 1806–1808 získal stavitelské vzdělání na tehdejším Královském českém stavovském technickém učilišti. Začínal jako zednický mistr v Praze, kde v roce 1844 získal měšťanské právo. Postupně se stal vyhledávaným stavitelem, který zpravidla pouze upravoval pro bohatou klientelu již existující stavby. Jeho jméno je často zmiňováno v souvislosti s klasicistními přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů v Praze.[2] Některé z jeho prací:

• stavební úpravy v Kounickém paláci v Panské ulici 890/7 na Novém Městě v Praze pro knížete Hugo Karla Salm-Reifferscheida (v letech 1843–1844)
• úpravy paláce Hochbergů z Hennersdorfu v Husově ulici 241/7 na Starém Městě (1844)
• přestavba Jesuitského dvora v Husově ulici 242/9 na nájemní dům (1844)[3]
• realizovaný návrh na úpravu Kaiseršteinského paláce (Malostranské náměstí 37/23) pro účely České spořitelny (1845)
• přestavba domu pánů z Kunštátu v Řetězové ulici 222/3 na Starém Městě a připojená budova Liliová 946/14 (1846–1847)
• přestavba měšťanského domu U Filipů, Nosticova ulice 467/7 na Malé Straně (1847)[4]
• úpravy Thunovského paláce v Thunovské ulici 180/14 na Malé Straně (především přestavba novogotické brány, 1850–1851)
• přestavba nárožní části a velký sál v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí 258/13 (kolem roku 1850)
• adaptace provozních budov Hergetovy cihelny v ulici U Lužického semináře 101/2 na Malé Straně (1857–1858)

Mimo Prahu je známá přestavba zámku v Klecanech do jeho nynější podoby v toskánském slohu (po požáru v roce 1857).