Palác Kokořovských
Palác Kokořovských je pozdně barokní budova v Řetězové ulici čp. 223/I, č.o. 5, v sousedství paláce pánů z Kunštátu a Poděbrad. Jde o čtyřkřídlý průchodní dům, zadní část paláce s druhým portálem ústí do Karlovy ulice č.o. 26, má stejné číslo popisné 223/I. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Palác Kokořovských na Starém Městě | |
---|---|
Palác Kokořovských na Starém Městě, pohled z ulice Řetězová | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Přestavba | Václav Sigmund, František Kindl |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Česká královna |
Další majitelé | Kokořovcové, Svatováclavská záložna |
Současný majitel | DAMU |
Poloha | |
Adresa | Řetězová 223/5 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1, Česko |
Ulice | Karlova a Řetězová |
Souřadnice | 50°5′8″ s. š., 14°25′2,5″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38337/1-116 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a architektura
Palác stojí v místě dvou středověkých domů, ze kterých se dochovaly klenuté pozdně gotické sklepy, náležející k přestavbě z let 1488–1496. Renesanční přestavbu kolem roku 1600 podnikl tehdejší majitel Jeroným Čejka z Olbramovic. Z té doby pocházejí sdružená okna s renesanční profilací ostění a pravděpodobně také renesanční klenák s maskaronem v podobě lví hlavy v nadpraží portálu z Řetězové ulice. Krátce před polovinou 17. století získali oba objekty Kokořovcové z Kokořova. Roku 1697 dal domy spojit a přestavět hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova, který dal přistavět další patro a střešní altán. Nové průčelí do Řetězové ulice s vrcholně barokní fasádou přestavbu uzavřelo ve 2. čtvrtině 18. století.
Zásadní stavební změny byly provedeny pro Svatováclavskou záložnu. V roce letech 1875–1876 byla ve dvoře vybudována nová restaurace, taneční sál a tiskárna, ve které tiskla časopisy Method a Cecílie zde roku 1875 založená a zprvu také sídlící Křesťanská akademie v Praze. Roku 1887 byl stavebně upraven altán. Dostavbu na místě starších objektů navrhl František Kindl roku 1889, tehdy se změnila dispozice i vzhled dvorního křídla domu[2] a hlavní vchod paláce byl přemístěn do Karlovy ulice (jeho nynější portál ovšem pochází až ze 30. let 20. století).
Současnost
Od roku 1969 do současnosti v paláci sídlí Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Pro ni také byla rekonstruována bývalá tančírna na divadlo DISK a v 90. letech 20. století byly adaptovány vstupní prostory z Karlovy ulice na kavárnu.
Významné osobnosti spojené s budovou
Vystupovali či bydleli zde například:
- Německý pražský houslista, dirigent a pedagog Friedrich Wilhelm Pixis (1810–1842), zde ho v srpnu 1829 navštívil Fryderyk Chopin, s nímž se tu setkal violoncellový virtuos Julius Klengel.[3]
- Roku 1863 zde byla založena Umělecká beseda v čele s Josefem Wenzigem.
- Bydlel zde (od roku 1886) meteorolog, klimatolog a univerzitní profesor František Augustin.
- Sochař, řezbář a politik Josef Krejčík měl v přízemí ateliér a krám.
- Friedrich Ehrlich zde na přelomu 19. a 20. století vedl německý antikvariát.
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-12]. Identifikátor záznamu 150317 : Městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy 1, Staré Město a Josefov. Praha 1996, s. 222
- palác Kokořovských Řetězová 5, čp. 223 Praha - Staré Město. musicalics.com [online]. 2010-10-19 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
Literatura
- František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II. díl, Praha 1904, s. 481, III. díl, Praha 1904, s. 916
- Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy 1, Staré Město a Josefov. Praha 1996, s. 221-222.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Kokořovských na Wikimedia Commons
- Palác Kokořovských na www.turistika.cz