Pakudlanka jižní

Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca, synonymum Mantispa pagana) je druh hmyzu z řádu síťokřídlých. V Česku je pakudlanka chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.[1]

Pakudlanka jižní
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádsíťokřídlí (Neuroptera)
Čeleďpakudlankovití (Mantispidae)
Rodpakudlanka (Mantispa)
Binomické jméno
Mantispa styriaca
(Poda, 1761)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Tělo má hnědožluté, dlouhé 12-25 mm[2]. Křídla s rozpětím 25-30 mm[2] jsou čirá s četnou žilnatinou. Předohruď má výrazně prodlouženou.[3] Přední pár nohou je přetvořen na loupeživý (uchvacovací) orgán, podobně jako u druhů z řádu kudlanek.[2][4]

Výskyt

Pakudlanka sající mouchu

Vyskytuje se v severní Africe, v Asii od Turecka po Mongolsko a k severu až na jižní Sibiři.[5] V Evropě se vyskytuje především na jihu a Českem prochází severní hranice jejího rozšíření.[5] V Česku je velice vzácná, setkat se s ní lze jen na jižní Moravě.[6] Relativně pravidelně bývá nacházena jen v národním parku Podyjí. Nalezena byla i v přírodní památce Turold.[7] Dříve se vyskytovala i v národní přírodní památce Váté písky, ale pravděpodobně zde už vyhynula. Z Čech je zaznamenán jeden výskyt na Litoměřicku.[4]

Způsob života

Samička klade na podzim asi 300 vajíček,[3] která jsou uchycena na dlouhé stopce.[3] Larvy se vylíhnou ještě na podzim a nepřijímají potravu.[3] Přezimovávají schovány ve štěrbinách kůry stromů.[8] Po přezimování vyhledávají kokony pavouků, většinou z čeledi slíďakovitých, skákavkovitých nebo skálovkovitých, ve kterých se usídlují.[8][9] V kokonech někdy ještě nějakou dobu čekají až pavoučci dospějí do potřebné velikosti[9] a pak je vysávají zašpičatělým ústním ústrojím.[8] Může vysávat i pavoučí vajíčka.[4] Matka pavouků nechává pakudlanku v kokonu bez povšimnutí.[9] Po druhém svlékání se larva mění v pohyblivou kuklu, která se prokouše z kokonu pavouka ven.[9] Pavoučí samička až do této doby kokon hlídá.[8] Venku se z kukly později vylíhne dospělá pakudlanka.[9] Pakudlanka se vyskytuje na keřích nebo osamocených stromech. Živí se dravě, loví hlavně mouchy, které chytá za letu svými loupeživými končetinami.[9] Pohyb jejích lapacích nohou je extrémně rychlý, což jim umožňuje lovit i rychlé a hbité letce.

Ohrožení a ochrana

Pakudlanku ohrožuje hlavně ztráta biotopu například necitlivým zalesňováním nebo naopak odstraňováním solitérních keřů a stromů, které ke svému životu potřebuje. V ČR je druh chráněn podle zákona, přičemž jeho ochrana spočívá především v citlivém přístupu ke krajině.[4]

Reference

  1. Vyhláška č. 175/2006 Sb.
  2. HUDEC, Karel; KOLIBÁČ, Jiří; LAŠTŮVKA, Zdeněk; PEŇÁZ, Milan. Příroda České republiky: Průvodce faunou. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1569-3. S. 160.
  3. HANZÁK, Jan; MOUCHA, Josef; ZAHRADNÍK, Jiří. Světem zvířat V.díl (2.část), Bezobratlí. 2. vyd. Praha: Albatros, 1979. S. 283–284.
  4. TRNKA, Filip. Mantispa styriaca - pakudlanka jižní [online]. www.naturabohemica.cz, 2011 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
  5. ŠKAPEC, Ludvík. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3 - BEZOBRATLÍ. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1992. ISBN 80-07-00402-5. S. 80–81.
  6. mapování výskytu Mantispa styriaca [online]. BioLib.cz [cit. 2009-07-21]. Dostupné online.
  7. nature.cz [cit. 2009-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  8. HŮRKA, Karel; ČEPICKÁ, Alena. Rozmnožování a vývoj hmyzu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. S. 95–96.
  9. OBENBERGER, Jan. Entomologie IV. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1958. S. 497–503.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.