Pablen kraňský

Pablen kraňský (Scopolia carniolica) je toxická, vytrvalá, až půl metru vysoká bylina kvetoucí koncem jara převislými, zvonkovitými, hnědofialově zbarvenými květy. Není původní druh české květeny a na území dnešní České republiky byla poprvé zaznamenaná v roce 1866.[1][2][3]

Pablen kraňský
Pablen kraňský (Scopolia carniolica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodpablen (Scopolia)
Binomické jméno
Scopolia carniolica
Jacq.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení rostliny

Rozšíření

Rostlina má jihoevropský původ, odkud se disjunktně rozšířila do zemí střední i východní Evropy, kde sahá až po Ukrajinu, černomořské pobřeží a kavkazské pohoří. Je naturalizovaný neofyt, jenž pravděpodobně do Česka připutoval z jižněji položeného evropského území. Druhové jméno „kraňský“ odkazuje na Kraňsko, historické územní dnešního Slovinska.

Do ČR se pravděpodobně dostala jako léčivá rostlina, postupně zplaněla a za vhodných podmínek přežívá ve volné přírodě.[2][4]

Ekologie

Hemikryptofyt s krátkou dobou vegetace (asi 3 měsíce), roste hlavně ve vlhkých a mírně stíněných místech, objevuje se ve světlých listnatých i smíšených lesích, stinných roklích, mezi sutí i ve skalních rozsedlinách. Vyžaduje humózní půdu, která bývá průběžně navlhlá a bohatá na živiny. Někdy je vysazována jako okrasná rostlina v zahradách na přistíněných stanovištích, kde kvete v dubnu a květnu. Ploidie druhu je 2n = 48.[1][2][5]

Popis

Květ

Vytrvalá bylina s přímou lodyhou 20 až 60 cm vysokou, která vyrůstá z tlustého, vícehlavého, prstencovitě zaškrcovaného oddenku více než 10 cm dlouhého. Lysá nebo zřídka roztroušeně chlupatá lodyha bývá jednoduchá, nejvýše nahoře sympodiálně větvená a porostlá lysými, střídavými listy. Drobné spodní jsou šupinovité a přisedlé. Větší horní mohou být až 20 cm dlouhé a 8 cm široké, mají krátké řapíky a šedozelené čepele, jsou vejčité, u báze klínovité, na konci tupě špičaté a po obvodě celokrajné nebo s jedním či dvěma asymetrickými zuby u vrcholu.

Květy jsou pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, asi 2 cm dlouhé a vyrůstají jednotlivě na nicí stopce z paždí listů. Vytrvalý zvonkovitý kalich má 1 cm dlouhé cípy, jež se za zrání plodu zvětšují. Trubkovitá koruna, asi 2 cm dlouhá, je vně leskle hnědofialová a uvnitř olivově zelená. Pět tyčinek s krátkými nitkami přirostlými k bázi trubky nese žluté prašníky. Ze dvou plodolistů vytvořený semeník má tenkou čnělku s hlavatou bliznou a na bázi prstenčitý val s nektarem. Květ je protogynický, blizna dozrává dřív, než je v prašnících zralý pyl, opylení zajišťuje přilétající hmyz.

Plod je dvoupouzdrá, kulovitá, 10 mm velká tobolka obklopená trvalým kalichem. Otevírá se víčkem a obsahuje 20 až 30 bradavčitých semen, která po okolí roznášejí mravenci a jiný hmyz. Rostlina se rozmnožuje převážně vegetativně rozrůstáním oddenku a jeho úlomky, které se oddělují v zúžených místech. Semena jsou málo životná, v ideálním případě vyklíčí asi za měsíc.[1][2][5][6]

Toxicita

Pablen kraňský je rostlina silně toxická, hlavně oddenek, lodyha již méně. Obsahuje alkaloidy atropin, cuscohygrin, hyoscyamin, cholin, skopolamin, skopolin a další. Podobné látky obsahuje i nať, ale v menší koncentraci. Souhrn obsažených látek již v malých dávkách působí na hladké svalstvo, odstraňuje svalové křeče a snižuje žaludeční nevolnost, ve větší koncentrací působí halucinogenně a blokuje paměť. Bývá využíván v lidovém léčitelství a pěstuje se pro potřebu farmaceutického průmyslu.[1][2][7]

Odkazy

Reference

  1. SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. S. 254.
  2. HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Pablen kraňský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.04.2008 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (česky)
  3. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.03.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Scopolia carniolica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
  5. BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Skopólia kranská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2018-03-31]. S. 420–422. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
  6. Plants For a Future: Scopolia carniolica [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
  7. HJELMSTAD, Rolv. Scopolia carniolica [online]. Urtekilden, Oppdal, NO [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.