Stožecká skála
Stožecká skála je přírodní památka ev. č. 1151 na katastrálním území České Žleby, 2 km severně od obce Stožec v okrese Prachatice. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou skalní výchozy a sutě jako význačné geomorfologické útvary, jakož i přirozené ekosystémy smíšených lesů, jež se na nich a v jejich okolí vyvinuly.
Stožecká skála | |
---|---|
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. července 1989 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
Zrušení | 15. ledna 2017 |
Nadm. výška | 880–974 m n. m. |
Rozloha | 13,46 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Prachatice |
Umístění | Stožec (k. ú. České Žleby) |
Souřadnice | 48°52′23,42″ s. š., 13°49′26,05″ v. d. |
Stožecká skála | |
Další informace | |
Kód | 1151 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněné území je z důvodu ochrany fauny od 1. března do 30. června nepřístupné.
Geologie
Stožecká skála je mohutný skalní útvar (skalní defilé) s jižní 30 m vysokou skalní stěnou dosahující nadmořské výšky 976 m[1] na jihozápadní rozsoše hory Stožec, pod nímž se rozkládá kamenné moře. Horninovým podkladem je leukokrátní, jemnozrnná až středně zrnitá muskovit-biotitická žula, místy s turmalínem, variského stáří zhruba 320 milionů let.[2] Na vrcholu skály je umístěn 5 m vysoký kříž, od nějž se otevírá výhled na obec Stožec, na vrcholky Třístoličníku, Trojmezné a Plechého a při vynikající dohlednosti i na Alpy.[1][3]
Flóra a fauna
Smíšené lesy v oblasti Stožecké skály představují jeden z dochovaných pralesovitých zbytků na suťových svazích.[4] Na Stožecké skále bylo zjištěno i poslední hnízdiště sokolů v jižních Čechách.[1]
Historie
Vynikajícího výhledu ze Stožecké skály do údolí Studené Vltavy a směrem k Českým Žlebům bylo využito pro vybudování hrádku k ochraně „Prachaticih via“, obchodní cesty z Pasova do Čech později nazývané Zlatá stezka. Od 13. do 15. století na vrcholu skály stál 30 m dlouhý areál strážního hrádku.[5] Na východním úpatí skály vyvěrá pramen u něhož visíval obraz Matky Boží s dítětem a roku 1791 byla postavena dřevěná poutní kaple Panny Marie, která během 2. poloviny 20. století pustla a renovována byla v roce 1988.[6]
Odkazy
Reference
- KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Půvabné vyhlídky na Čechy. Praha: SW Travel, 2006. 111 s. ISBN 80-239-7766-0. Kapitola Stožecká skála, s. 62–63.
- Geologické lokality (lokality.geology.cz): Stožecká skala
- HEJNA, Petr. Dřevěnou kapli, zázračný pramen, prales i výhledy najdeme na Stožci. novinky.cz [online]. 27. srpna 2014. Dostupné online.
- VALENTA, Michal. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumava a ochrana přírody, s. 347.
- DURDÍK, Tomáš. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Hrady na Šumavě, s. 438.
- KOVAŘÍK, Petr. Studánky a prameny. Praha: Lidové noviny, 1998. 263 s. ISBN 80-7106-253-7. Kapitola Stožec, s. 168.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stožecká skála na Wikimedia Commons