Politicky exponovaná osoba

Jako politicky exponovaná osoba (PEP z anglického politically exposed person) se v terminologii používané u bankovních regulací označuje fyzická osoba ve významné veřejné funkcí s celostátním nebo regionálním významem, případně blízký příbuzný či obchodní partner takového funkcionáře. Termín se používá v legislativě zaměřené proti praní špinavých peněz zejména na úrovni mezinárodní organizace FATF a jejích členských zemích včetně zemí Evropské unie.

Definice v Česku

V Česku tento termín definuje zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz).[1] Tento zákon vyžaduje před uzavřením každého obchodu zjistit, zda klient je či byl (přinejmenším v předchozích 12 měsících[2]) politicky exponovanou osobou. Do roku 2016 se definice politicky exponované osoby v tomto zákoně vztahovala jen na osoby s bydlištěm mimo ČR, případně ve veřejných funkcích vykonávaných mimo ČR. Od roku 2017 tato podmínka padá a za politicky exponované osoby se považují všechny fyzické osoby splňující zákonnou definici včetně tuzemských.

Z veřejných funkcí v Česku tuto definici splňují:

prezident České republiky,
předseda vlády České republiky,
ministr, náměstek ministra, státní tajemník,
poslanec a senátor,
člen řídícího orgánu politické strany,
starosta, primátor, hejtman (ale už nikoli člen zastupitelstva obce či kraje[3]),
soudce Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu,
člen bankovní rady České národní banky,
vysoký armádní či policejní důstojník,
člen statutárního orgánu obchodní korporace ve vlastnictví státu (případně zástupce právnické osoby v této funkci),
velvyslanec a chargé d'affaires.

Jako politicky exponované osoby se pak vedle těchto osob (o osob v obdobných funkcích v jiných státech, orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací) klasifikují také osoby blízké k těmto osobám, společníci a skuteční majitelé stejných právnických osob s těmito osobami, osoby v jiném blízkém podnikatelském vztahu a skuteční majitelé právnických osob vytvořených ve prospěch těchto osob.

Reference

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. Dostupné online. § 4, odst. 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
§ 58, odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb.
Sněmovní tisk č. 752/0, Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, S. 47–48. [cit. 2016-01-10]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[zakon-definice-1] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. Dostupné online. § 4, odst. 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

[p58-5-2] § 58, odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb.

[dz-definice-3] Sněmovní tisk č. 752/0, Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, S. 47–48. [cit. 2016-01-10]. Dostupné online.