Evidence skutečných majitelů

Právnické osoby musí uchovávat aktuální údaje o svém skutečném majiteli, a to

• údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti
• údaje o skutečnostech, které toto postavení zakládají (viz dále).[7]

Povinné právnické osoby

• mají povinnost podat návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do rejstříku,
• dokládají listiny o skutečnostech, které mají být zapsány.

Zápis skutečného majitele provádí příslušný rejstříkový soud nebo notář. Není-li žádost podána prostřednictvím notáře, podává se na formuláři, který lze vyplnit elektronicky na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Návrh v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.

Soud údaje zapíše do evidence, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Skutečný majitel o zápisu své osoby do evidence není nijak vyrozuměn.[10][11]

Veřejná evidence údajů o skutečných majitelích v ČR nebyla do června 2021 volně veřejně přístupná. Dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli měli jen

• soudy,
• orgány činné v trestním řízení,
• správce daně, zpravodajské služby,
• Finanční analytický úřad, ČNB a další orgány v boji proti terorismu,
• NBÚ, Nejvyšší kontrolnímu úřad, banky (AML),
• poskytovatelé veřejné finanční podpory, orgány a auditoři postupující podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a č. 1306/2013 atd. atd.

Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může získat

• zapsaná osoba
• ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti apod.

Evidence skutečných majitelů do českého právního řádu implementuje čtvrtou směrnici AML (Anti Money Laundering) Evropského parlamentu a Rady 2015/849. Podle novelizovaného znění Směrnice bude v budoucnu mít přístup k těmto údajům vedle orgánů a povinných osob také obecná veřejnost.[12]

Evidence skutečných majitelů je však v ČR definována zákonem o veřejných rejstřících, přestože sama není veřejným rejstříkem. Ustanovení částí první až čtvrté zákona se na evidenci skutečných majitelů nepoužijí, není-li v páté části stanoveno jinak. Novela tedy zákon znepřehlednila a rozdělila ho na dvě protichůdné části. Kritizována je i zbytečná byrokracie, která zvyšuje náklady státu, a také úřední šikana subjektů, které s AML nemají nic společného.

"Slovensko a Německo si s transparentností a veřejnou kontrolou dat poradilo mnohem lépe", tvrdí Arthur Braun, partner kanceláře bpv Braun Partners.[13]

leden 2018

účinnosti nabyl zákon 368/2016 Sb. Tento zákon novelizuje zákon 253/2008 Sb. (AML zákon)[8] a zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících.[14] Účinnosti též nabyla novela zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé veřejných zakázek nyní musí zkoumat skutečného majitele právnické osoby u dodavatele – a to ještě před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.[15]

leden 2019

povinnost pro právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku zapsat svého skutečného majitele. Nesplnění povinnosti nepodléhá v současné době žádné přímé sankci. Do budoucna se však očekává zpřísňování úpravy.[10]

prosinec 2019

Brusel posílá do Prahy konečné závěry prověrky, kde opět konstatoval střet zájmů českého premiéra

březen 2020

chystaná novela zákona byla v atmosféře rostoucí nákazy covid-19 na poslední chvíli rozšířena o ustanovení, které by zavedlo mírnější režim pro svěřenské fondy. Po kritice TI, sdružení Milion chvilek a dalších vláda kontroverzní návrh zákona z jednání stáhla.[16]

červen 2020

Evropský parlament zdůraznil v přijaté rezoluci, že "rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti".[17]

říjen 2020

Brusel dopisem Ministerstvu zahraničí kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší

leden 2021

povinnost pro ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků zapsat svého skutečného majitele (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů).

červen 2021

Druhý tzv. follow-up dopis EK kritizuje především kontrolu střetu zájmů na Ministerstvu průmyslu a obchodu

srpen 2021

Evropská komise varuje Česko před možným přerušením platební lhůty, pokud to nezačne kontrolovat střet zájmů

listopad 2021

Evropská komise zaslala Česku třetí vytýkací dopis ke střetu zájmů koncernu Agrofert, operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, hloubkové prověrky na MPO (Penam, Lovochemie), nedodaných seznamů veřejných funkcionářů a jejich firem i zákona o evidenci skutečných majitelů.[18]

Na Slovensku není aktuálně (rok 2018) vedena evidence skutečných majitelů, která existuje v České republice. Existuje tu však Registr partnerů veřejného sektoru (dále RPVS).[19] Tento registr nahradil Register konečných užívateľov výhod (Register KÚV) vedený Úradom pre verejné obstarávanie (ÚVO).[20] Právní úprava RPVS je zakotvena v zákoně 315/2016 Z. z. o registri partnerov verejného sektora[21] a ve vyhlášce 328/2016 Z. z. obsahující vzory podání[22].

Povinnost zápisu do Registru partnerů veřejného sektoru vzniká (zjednodušeně řečeno) před přijetím finančních prostředků od veřejného sektoru ve výši 100 tisíc euro v jednotlivém případě nebo 250 tisíc euro ročně. Registr je veřejně přístupný.[13] Údaje zveřejněné v RPVS jsou právě závazné, účinné vůči všem. To znamená, že takto zveřejněné údaje se už nemusí orgánům veřejné moci znovu prokazovat, musí se však každoročně obnovovat. Lhůta uplynula k 31. červenci 2017 a údajně již byly medializovány první případy, kdy byly kvůli neregistrování zrušeny podstatné smlouvy.[13]

• Informační systém skutečných majitelů