Předonín

Když koncem XIII. století vladyka bechelský provdal nejstarší ze svých tří dcer za pana Bycena z Cítova, dal jí upsat věnem třetinu svého majetku a mimo jiné také tři dvory kmetcí směrem od kopce zvaného „Kluk“ k obci Záluží. Tento díl majetku nazval podle dcery nejstarší, tedy přední „Przednin“(díl), z čehož brzo vsunutím samohlásky „o“ utvořilo se „Przedonin“ později „Předonín. Takto vznikl nejprve pouhý název dědiny za „Klukem“ směrem k Záluží rozložené, liduprázdné, hustě zalesněné, místy bažinaté a močálovité. Teprve potomci onoho prvního Bycena z Cítova se stali během XIV. století zakládáním dvorců a dosazováním hospodářů původci obce Předonína. Proto by také bylo marné hledat zde obdobné archeologické nálezy, jaké se podařilo objevit v Bechlíně. Občané byli převážně drobní zemědělci, k hlavním zemědělským odvětvím patřilo chmelařství a řepařství. Předonín patřil pod farní úřad Bechlín. Za školním vzděláním se také docházelo do sousedního Bechlína, škola byla v Předoníně postavena v roce 1893. 17. září 1893 byla vysvěcena a předána prvnímu správci školy panu učiteli Fr. Svobodovi. V roce 1957 se z učitelského bytu vybudovala druhá třída a v letech 1959–1962 se v obci postavila nová dvoutřídní škola, která pro nedostatek dětí byla v roce 1986 zrušena.