Děněžkinův kámen (přírodní rezervace)
Přírodní rezervace Děnežkinský kámen nebo Děněžkinův kámen (oficiálně rusky Государственное учреждение «Государственный природный заповедник „Денежкин Камень“») je přírodní rezervace v Rusku v oblasti hory Děněžkinův kámen, podle které je zvláště chráněné území pojmenováno. Hora Děněžkinův kámen (v knize Географический и статистический словарь Пермской губернии z roku 1878 je uváděná pod názvem „Денежкинскiе камешки“[1]) je se svými 1 492 metry nadmořské výšky jedním z nejvyšších bodů pohoří Ural. Oblast se rozkládá v Severním Uralu, asi 400 kilometrů severně od Jekatěrinburgu, na území města Severouralsku v nejsevernější části Sverdlovské oblasti. Celá rezervace je pokryta boreálními (severskými) jehličnatými lesy, rozsáhlými mokřady, rašeliništi i bažinami.
 Zdroje k infoboxu Přírodní rezervace Děněžkinův kámen заповедник Денежкин камень | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
 Hora Děněžkinův kámen | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1946 |
| Rozloha | 801,35 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Rusko |
| Souřadnice | 60°25′7,27″ s. š., 59°32′2,12″ v. d. |
  Přírodní rezervace Děněžkinův kámen | |
| Další informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První myšlenky na ochranu území kolem Děnežkinského kamene přišly již brzy po druhé světové válce, v roce 1945.[2] Zřídit zde nynější dvě rezervace (tuto a Visimskou) přijeli z Moskvy Sergej Turov a Alexandr Protopopov. Návrhů na velikost území bylo několik – nejambicióznější z nich plánoval s jižní hranicí u řeky Vagran, a severní u Ivdelu. Plány byly realizovány v roce 1946, a to u obou rezervací.
Podnebí
Děněžkinský kámen se rozkládá v ekoregionu západosibiřské tajgy. Je zde subpolární podnebí, dle Köppenovy klasifikace podnebí se nachází v kategorii Dfc. Toto podnebí se vyznačuje mírnými léty (s pouze jedním až třemi měsíci nad 10 °C) a chladnými, zasněženými zimami.[3] Průměrná teplota je zde v lednu –20,3 °C, v červenci 12,9 °C.
Fauna a flora
V rezervaci se vyskytují tři rostlinné vegetační stupně: tajga, subalpínský stupeň (750 – 850 m n. m.) a pásmo hor bez vegetace (nad 1000–1200 metrů). Pod nezarostlými horskými pásmy se nachází lesy typické pro severozápadní sibiřskou tajgu: ze 38 % jehličnaté smrkovo-borovicovo-jedlové lesy, z 12 % borové lesy (hlavně ve východní a jižní části rezervace) a z 35 % lesy smíšené. V bylinném patře jsou běžné keře jako jsou jeřáb či malina.
Turistika a přístupnost oblasti
Přírodní rezervace Děněžkinský kámen je se svou kategorií ochrany Ia pro veřejnost uzavřena. Výjimku si můžou vyjednat s ředitelstvím parku vědci a zájemci o „ekologickou výuku”. V rezervaci jsou dvě turistické trasy, obě však vyžadují, aby si návštěvníci předem vyžádali povolení.
Výuková témata
- Chráněná území Ruské federace
- Přírodní rezervace Děněžkinský kámen – Historie, cíle, ekosystémy
- Metody ekologie na polích
- Lidská společnost
- Ekosystémy severního Uralu
- Požáry v lesích
- Květiny[4]
Galerie
Pohled ze svahu hory Děněžkinův kámen
Děněžkinův kámen z výšky 981 metrů
Děněžkinův kámen, foceno z hory Lysaya
Svah hory Děněžkinův kámen
Děněžkinův kámen, foceno z vesnice Vsevolodo-Blagodatskoje
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denezhkin Kamen Nature Reserve na anglické Wikipedii.
- ЧУПИН, Н. К. Географический и статистический словарь Пермской губернии. Пермь: Типография Губернской земской управы, 1878. 210 s. Dostupné online. S. 35. (rusky) PDF, dokument z knihovny Kanceláře prezidenta Ruské federace.
- Historical notes | Zapovednik „Denezhkin Kamen“. www.denkamen.ru [online]. [cit. 2020–11–24]. Dostupné online.
- World Maps of the Köppen-Geiger Climate Classification | Data Catalog. datacatalog.worldbank.org [online]. [cit. 2020–11–23]. Dostupné online.
- Ecological Education | Zapovednik „Denezhkin Kamen“. www.denkamen.ru [online]. [cit. 2020–11–24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní rezervace Děněžkinův kámen na Wikimedia Commons