Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (německy Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, německy Pollau) jsou vápencové pohoří v Česku, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.
| Pavlovské vrchy | |
|---|---|
 Pavlovské vrchy, pohled od západu | |
| Nejvyšší bod | 549 m n. m. (Děvín) |
| Nadřazená jednotka | Mikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty |
| Sousední jednotky | Milovická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko(  Rakousko) |
| Horniny | vápenec |
| Souřadnice | 48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXA-1A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severozápadní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.
Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov.
Geomorfologie
Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):
- masiv Děvín, na jehož nejvyšším bodě (549 m) se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu (428 m) pak hrad Děvičky
- sedlo Soutěska, oddělující Děvín od Kotle
- masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora (483 m) se zříceninou Nového hradu a Pálava (462 m)
- Stolová hora (459 m), na jejímž nižším vrcholu (425 m) se nachází Sirotčí hrádek
- vápencové výchozy Kočičí skála (362 m) a Kočičí kámen (352 m)
- Turold, vrch (385 m) na severním okraji Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu
- Svatý kopeček (363 m) východně nad Mikulovem, poutní místo
- Šibeničník, nízký vrch (238 m) v pohraničním úvalu mezi Českem a Rakouskem
Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě Ždánický les a na jihu (v Rakousku) tzv. Dolnorakouské pásmo ostrovních hor, resp. Weinviertelská pahorkatina. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.[1]
Galerie
Masiv Děvína z východní strany, v popředí Pavlov
Vápencová bradla na západním úbočí Děvína
Pohled na Děvín ze Stolové hory, vpravo v popředí Sirotčí hrádek a v pozadí Děvičky
Skaliska Děvína v Soutěsce
Skalní útvar Martinka v úbočí masivu Kotel
Mikulov a Pavlovské vrchy od jihu (pohled z Kreuzbergu v Rakousku)
Odkazy
Reference
- Jihomoravské Karpaty. Moravské-Karpaty.cz. 2014-03-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlovské vrchy na Wikimedia Commons
- CHKO Pálava
- Biosférická rezervace Dolní Morava
Autoritní data  |
|
|---|