Oxid dusičný

Oxid dusičný je jedním z pěti oxidů dusíku. Je to za běžných podmínek bezbarvá krystalická látka, která při teplotě okolo 30 °C sublimuje. Je anhydridem kyseliny dusičné. Lze ho připravit dehydratací kyseliny dusičné oxidem fosforečným. Při jeho reakci s vodou vzniká opět kyselina dusičná.

Oxid dusičný

Strukturní vzorec

3D model molekulu N2O5

Obecné
Systematický název Oxid dusičný
Anglický název Dinitrogen pentoxide
Německý název Distickstoffpentoxid
Sumární vzorec N2O5
Vzhled bezbarvé krystaly nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 10102-03-1
PubChem 66242
ChEBI 29802
Vlastnosti
Molární hmotnost 108,01 g/mol
Teplota sublimace 30 °C (303 K)
Teplota rozkladu 47 °C
Hustota 1,641 kg/m3 (20 °C)
1,642 kg/m3 (18 °C)
2,18 kg/m3 (−195 °C)
Rozpustnost ve vodě reaguje za vzniku HNO3
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
chloroform
Měrná magnetická susceptibilita −4,15×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura klencová
šesterečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −43,1 kJ/mol
11 kJ/mol (plyn)
Standardní molární entropie S° 178 JK−1mol−1
356 JK−1mol−1 (plyn)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° 114 kJ/mol
115 kJ/mol (plyn)
Izobarické měrné teplo cp 1,325 JK−1g−1
0,783 JK−1g−1 (plyn)
Bezpečnost
NFPA 704
0
3
0
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

2 HNO3 + P2O5 → 2 HPO3 + N2O5

Chemické vlastnosti

Snadno se hydratuje na kyselinu dusičnou. S peroxidem vodíku poskytuje jako vedlejší produkt kyselinu peroxodusičnou:

N2O5 + H2O2 → HONO2 + HOONO2

Prudce oxiduje kovy a organické sloučeniny:

N2O5 + NaNaNO3 + NO2
N2O5 + Ar-HHNO3 + Ar-NO2

Příprava

Oxid dusičný byl poprvé připraven roku 1840 reakcí dusičnanu stříbrného s chlorem. Běžná laboratorní příprava je založena na dehydrataci kyseliny dusičné pomocí oxidu fosforečného.

4 AgNO3 + 2 Cl2 (bezvodé prostředí CCl4, chlazení) → 4 AgCl + 2 N2O5 + O2
12 HNO3 + P4O10 → 4 H3PO4 + 6 N2O5

Využití

Roztok oxidu dusičného v chloroformu se používá v organické syntéze jako nitrační směs:

N2O5 + Ar–H → HNO3 + Ar–NO2 (Ar - aryl)

Je také důležitou sloučeninou při výrobě výbušnin.[1]

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Reference

  1. AGRAWAL, Jai Prakash. High Energy Materials: Propellants, Explosives and Pyrotechnics [online]. Wiley-VCH, 19.4. 2010. ISBN 978-3-527-32610-5.


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.