Otakar Brůna

Vystudoval reálné gymnázium ve Vysokém Mýtě a na přelomu čtyřicátých a padesátých let studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1947 začal publikovat v regionálním tisku (například ve Východočeské záři) své první příspěvky týkající se československého filmu. Roku 1950 se stal redaktorem deníku Mladá fronta.[1]

Po absolvování základní vojenské služby (v letech 1954–1956) začal pracovat jako novinář v armádních časopisech. Do roku 1962 pracoval pro obdeník Dukla v Bratislavě a pak se stal vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Publikoval také v různých filmových periodikách (například Kino, Záběr a další). Krátce působil jako dramaturg Armádního divadla v Martině a v Československé televizi[1]

V roce 1974 se stal šéfredaktorem měsíčníku Gramorevue.[1] a od roku 1976 do roku 1984 byl šéfredaktorem čtrnáctideníku Svazu českých dramatických umělců Scéna, kde ale vedle odborných textů dostávaly prostor také příspěvky podporující kulturní politiku KSČ.[3] V devadesátých letech by redaktorem TV Prima a spolupracoval s populárními časopisy (například s měsíčníkem Astro Venuše).[1]

Začal jako básník. První samostatnou knihu Nebe plné hedvábí vydal v roce 1961. Pro mládež napsal dvě ideologicky motivované novely Čertovo kolo (1976) a Boj o perlu (1983). Nejznámější z jeho tvorby jsou však knižní podoby rozhovorů se známými herci (Juraj Kukura, Helena Růžičková, Zita Kabátová).[1] V roce 2001 obdržel za knihu literatury faktu Vladaři Dračích údolí cenu Miroslava Ivanova.[1]

• Když tančíš (1945), verše.
• Albánská skutečnost (1957), edice Knihovna agitátora čs. lidové armády.
• Živí nemlčí (1960), příběhy československých rudoarmějců, spoluautor Stanislav Šusta.
• Nebe plné hedvábí (1961), dvě povídky o českých vojácích, výsadkářích a strážcích hranic.
• Poklad jezerních hlubin (1965), pátrání po tajných nacistických dokumentech v rakouském Toplitzském jezeře a především v Černém jezeře na Šumavě, spoluautor Stanislav Šusta.
• Synkopy před útokem (1966), úvahy o dnešním postavení moderního umění v myšlení mladého člověka.
• Seskok z nebe (1967), kniha z parašutistického prostředí, spoluautor Petr Pašek.
• Život bez nedělí (1968), napsáno podle vyprávění československých fotbalových internacionálů Ladislava Nováka, Josefa Masopusta a Svatopluka Pluskala.
• V úderech gongu (1968), příběh z boxerského prostředí, spoluautoři Josef Němec a Jindřich Hájek.
• Dračí údolí (1969), v knize je reportážní zkratkou vylíčen boj českých partyzánů po boku partyzánů italských v piemontských Alpách.
• Modrá barva chrpy (1971), o pilotovi, který ztratil vědomí.
• Muž před oponou (1974), divadelní hra o E. F.Burianovi.
• Bosá balada (1975), libreto muzikálu o 8 obrazech, 2 dílech a epilogu, spoluautor Jaromír Staněk, texty písní Jiří Aplt.
• Brána k domovu (1975), spoluautor scénáře k televiznímu filmu režiséra Jozefa Medveďa o Karpatsko-dukelské operaci, spolupracovníci Mária Lúčanová a Vlastimil Kožnár.[4]
• Čertovo kolo (1976), novela pro mládež vyprávějící o československých letcích, mechanicích a vojácích, účastnících se za podpory sovětských spolubojovníků Slovenského národního povstání.
• Bosá balada (1980), novela, literární přepis autorova libreta ke stejnojmennému muzikálu, baladicky laděný příběh o mládí, lásce a smrti z období nacistické okupace, příběh septimánů na malém městě, kteří využívají všech možností, aby pomohli odbojářům – dělníkům z místní továrny.
• Boj o perlu (1983), novela pro mládež o mladém Kypřanu Andreasovi, který se v bojích mezi Řeky a Turky na Kypru staví do řad obránců zákona.
• Než se zvedne opona (1984), soubor článků o českém divadle, rozhovory s herci atp.
• Naděje divadla (1987), reportáže, črty, eseje.
• Slzy na stoncích trávy Oty Pavla (1990), vzpomínky na Otu Pavla doplněné texty a fotografiemi Jana Šimona Fialy.
• Brutální sen Juraje Kukury (1992), rozhovory s divadelním a filmovým hercem Jurajem Kukurou.
• Ecce homo Helena Růžičková (1994), kniha o významné osobnosti našeho filmu a divadla Heleně Růžičkové.
• Vlny rozkoše (1995), literární zpracování autobiografie Miroslava Zounara.
• Svět filmových kouzel (1995), publikace přibližující práci práci kameramanů, klapky, maskéra a dalších filmových profesí.
• Helena, konkurz na člověka (1996), druhá autorova kniha o Heleně Růžičkoví.
• Člověk v souhvězdí tísně (1997), kniha pojednává o muži Romovi jménem Pavol Karvay, který se stal velmi populárním věštcem, parapsychologem a grafologem.
• Sešívané legendy (1998), zpracování vzpomínek jednoho ze slavných fotbalistů pražské Slavie Oty Hemeleho.
• Největší pieroti (1998), kniha portrétů nejslavnějších českých mimů.
• Hvězdy a rebelové ve hvězdách (1998), spoluautor Petr Messany.
• Sváteční žena – Zita Kabátová (1999), zpracování vzpomínek herečky Zity Kabátové.
• Vladaři Dračích údolí (1999), druhé rozšířené vydání knihy Dračí údolí z roku 1960 o boj českých partyzánů po boku partyzánů italských v piemontských Alpách. Roku 2001 obdržel autor za knihu cenu Miroslava Ivanova.
• Čas ani prd nezastavíš, aneb, Arbes by se divil (1999), vyprávění o životě, profesi, přátelích knihkupce a majitele Arbesova knihkupectví Vratislava Ebra.
• Potkat Otu Pavla (2000), v knize vzdává autor hold svému kamarádovi a redakčnímu kolegovi Otovi Pavlovi.
• Dynamit Heleny Růžičkové (2001), aneb jak vznikal první moravský soukromý film Trhala fialky dynamitem.