Proudění

Podle fyzikálních vlastností tekutiny lze provést následující rozdělení

• proudění ideální kapaliny – proudění kapaliny, která je dokonale nestlačitelná a bez vnitřního tření, tzv. ideální kapaliny,
• proudění vazké (viskózní) kapaliny – jedná se o proudění kapaliny, při kterém je uvažováno vnitřní tření kapaliny,
• proudění nestlačitelné kapaliny – jde o proudění kapaliny, která není stlačitelná, tzn. její hustota je konstantní,
• proudění stlačitelné kapaliny – při proudění stlačitelné kapaliny se hustota kapaliny mění v závislosti na tlaku kapaliny.

Podle závislosti veličin tekutiny na čase můžeme proudění rozdělit na ustálené (stacionární) a neustálené (nestacionární).

Při ustáleném (stacionárním) proudění jsou veličiny kapaliny v daném místě kapaliny na čase nezávislé. Např. rychlost proudění kapaliny v daném bodě se v čase nemění, tzn.

${\displaystyle \mathbf {v} =\mathbf {v} (\mathbf {r} )}$.

Nerovnoměrné proudění je proudění ustálené, při němž se však parametry proudění (průtočná plocha, rychlost atd.) mění po délce proudu.

Rovnoměrné proudění je ustálené proudění, při němž jsou všechnmy parametry proudu (průtočná plocha, rychlost atd.) po délce proudu konstantní.

Při neustáleném (nestacionárním) proudění jsou veličiny kapaliny jsou v daném místě kapaliny na čase závislé. Např. rychlost proudění kapaliny v daném bodě se může měnit v čase, tzn.

${\displaystyle \mathbf {v} =\mathbf {v} (\mathbf {r} ,t)}$.

Podle způsobu, jakým se částice kapaliny při proudění pohybují lze provést rozdělení na

• potenciálové (nevířivé) proudění – při tomto pohybu konají částice kapaliny pouze posuvný pohyb, tzn. nezpůsobují víry; toto proudění nastává přísně vzato pouze v případě proudění ideální kapaliny.
• vířivé proudění – částice kapaliny se kromě posuvného pohybu také otáčejí za vzniku vírů.

U vazkých kapalin můžeme rozlišit

• laminární proudění – při tomto proudění jsou dráhy jednotlivých částic kapaliny navzájem rovnoběžné; částice se tedy pohybují ve vzájemně rovnoběžných vrstvách, aniž by přecházely mezi jednotlivými vrstvami,
• turbulentní proudění – částice přecházejí mezi různými vrstvami kapaliny, čímž dochází k promíchávání jednotlivých vrstev kapaliny.

V otevřeném korytě rozlišujeme:

• bystřinné proudění kde hloubka proudění je menší než hloubka kritická, resp. Froudeho číslo ${\displaystyle Fr>1}$,
• říční proudění kde hloubka proudění je větší než hloubka kritická, resp. Froudeho číslo ${\displaystyle Fr<1}$.

Přechod z říčního do bystřinného proudění se odehrává plynule, přechod z bystřinného do říčního proudění vytváří vodní skok. Proudění na rozhraní mezi říčním a bystřinným se nazývá kritické proudění, při němž proudění daným profilem prochází právě kritickou hloubkou a s minimem energie, Froudeho číslo ${\displaystyle Fr=1}$.