Urísa

Urísa - nově přejmenovaná na Uríša (urijsky ଓଡ଼ିଶା, anglicky Odisha) - je stát na východním pobřeží Indie. Na severu sousedí s Džharkhandem, na severovýchodě se Západním Bengálskem, na jihu s Ándhrapradéšem a na západě s Čhattísgarhou. Počet obyvatel přesáhl 36 milionů.

Urísa
ଓଡ଼ିଶା
Geografie
Hlavní městoBhuvanéšvar
Souřadnice20°9′ s. š., 85°30′ v. d.
Rozloha155,820 km²
Nejvyšší bodDeomali (1672 m n. m.)
Časové pásmo+5:30
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel41,947,358
Hustota zalidnění270 obyv./km²
Jazykuríština, Angličtina
NáboženstvíHinduismus (94,35%), Křesťanství (2,44%), Islám (2,07%)
Správa regionu
Druh celkusvazový stát
Vznik1936
GuvernérS.C. Jamir
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IN-OR
Oficiální webwww.odisha.gov.in
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urísa patří mezi nejchudší z indických svazových států. Krom hinduistickým poutníků sem jezdí bohatí Bengálci na rekreaci k moři (Bengálskému zálivu) na zdejší nádherné mělké písčité pláže a západní turisté obdivovat skvosty starověké a středověké architektury.

Města
Jeskyně Udayagiri a Khandagiri v Bhuvanéšvaru

Hlavním městem je město Bhuvanéšvar (urijsky: ଭୁବନେଶ୍ବର, hindsky: Bhubaneśvar (भुवनेश्वर), anglicky: Bhubaneshwar), s cca 800 tisíci obyvateli, dalším velkým městem je Kaṭak (urijsky: କଟକ, hindsky: कटक, anglicky psáno Cuttack), s cca 750 000 obyvateli, který byl původním hlavním městem Urísy.

Významným poutním místem Kršnova kultu je Purí (urijsky: ପୁରୀ, hindsky: पुरी), Kršna je zde uctíván pod jménem Džagannáth (sanskrt) nebo také Džagarnátha (jagarnātha = Pán světa). K jeho poctě se zde v červnu až červenci (druhého dne měsíce ašádha) pořádají velkolepá procesí vozů nazývaná Ratha játrá (rathayātrā – रथयात्रा – ରଥ ଜାତ୍ରା).

Dalším zajímavým městem je Kónárk (urijsky: କୋଣାର୍କ, hindsky: कोनार्क), s architektonicky a historicky významným Chrámem Slunce, který má tvar Súrjova vozu s 12 páry obrovských kol, taženého koňským sedmispřežím. Západní turisty ale lákají spíše erotické rytiny na motivy z Kámasútry. Tento chrám byl zasypán a znovu vykopán až počátkem 20. století. Mimo toho jsou zde i další významná archeologická naleziště.

Chrámové stavitelství Urísy tvoří stylově vyhraněnou součást hinduistické architektury severní Indie [1].

Historie

Na území dnešní Urísy kdysi ve starověku byla mocná říše Kalinga (republika!), kterou proslavil indický císař Ašóka, když ji za cenu nepředstavitelných ztrát na obou stranách dobyl, začlenil do Maurjovské říše a zděšen krvavým masakrem se vzdal násilí a konvertoval k buddhismu.

jazyk

V Uríse se mluví vlastním jazykem - urijštinou. Tento jazyk má i vlastní písmo. Jeho zařazení je:

Urijským jazykům nejpříbuznější jsou Bengálskoassámské jazyky - bengálština a ásámština.

Reference
  1. KREJČÍ, Aleš. Uríský styl v kontextu hinduistické chrámové architektury [online]. Panorama KPVU, 2013. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.