Orgasmus

V literatuře se udává, že zhruba 20–30 % žen při souloži vaginálního orgasmu nedosahuje nikdy, případně ho dosahuje málokdy. Přes zatím nevelké množství dat se zdá, že tato ženská anorgasmie je častěji asociována s psychologickými, emocionálními či sociálními faktory než s faktory fyziologickými. Osobnostními rizikovými faktory jsou introverze, emocionální nestabilita, malá míra otevřenosti vůči zkušenosti, dalšími rizikovými faktory jsou pohlavní zneužívání v dětství, nemanželský stav, bezdětnost, také manželské nebo vztahové problémy, výskyt depresí nebo úzkosti.[1] Byla též prokázána významná souvislost mezi frekvencí dosahování orgasmu při souloži i masturbaci a emoční inteligencí. U žen s nízkou emoční inteligencí (dolní kvartil) je 2x zvýšené riziko, že budou dosahovat orgasmu jen zřídka.[2] Odhaduje se, že zhruba z 34 % jsou problémy při dosahování orgasmů podmíněny geneticky.[1] Vliv mohou mít i další faktory, mezi jinými i velikost penisu – na základě online dotazníku vyplňovaného ženami se zjistilo, že ženy preferující hlubší penetraci dosahují vaginálního orgasmu častěji.[3]

Ve studii z r. 2009 na vzorku 2035 anglických žen byly zjištěny tyto údaje týkající se míry dosahování orgasmu u žen:[2]

Podle zjištění českého Sexuologického ústavu 22 % žen nezažívá vaginální orgasmus nikdy, 30 % v méně než 25 % případů, 22 % v 25–50 % případů, 15 % v 50–75 % případů a 12 % v 75–100 % případů.[4]

V některých případech ženy nemají období útlumu (refractory period) nebo je mají jen velice krátké a proto mohou zažít druhý orgasmus rychle po prvním. Některé ženy mohou prožít i další následující orgasmy. Toto je nazýváno několikanásobné orgasmy. Po počátečním orgasmu mohou být následující orgasmy silnější nebo příjemnější. Výzkumy ukazují, že asi 13 % žen zažilo několikanásobné orgasmy. Ještě větší množství žen toho může dosáhnout pomocí správné stimulace (jako například pomocí vibrátoru) a ve správném rozpoložení. Klitoris a bradavky některých žen jsou ale po vyvrcholení velmi citlivé a jejich následná stimulace může být bolestivá. Rychlé a hluboké dýchání může napomoci uvolnění tohoto napětí. Existují bulvární zprávy o ženách majících příliš mnoho orgasmů a také tvrzení, že jedna mladá Britka je má neustále během dne, kdykoliv pocítí sebemenší vibrace.[5]

Je možné mít orgasmus bez ejakulace (suchý orgasmus) nebo ejakulovat bez dosažení orgasmu. Někteří muži tvrdí, že měli několikanásobné po sobě jdoucí orgasmy, obzvláště bez ejakulace. Muži, kteří prožívají suché orgasmy, mohou často vyvolat několikanásobné orgasmy, neboť potřeba oddechu (období útlumu) je menší. Někteří muži jsou schopni masturbovat po celé hodiny bez přestávky a dosáhnout při tom mnoha orgasmů. V poslední době mnoho knih popisuje nejrůznější techniky jak dosáhnout několikanásobných orgasmů. Většina více-orgasmických mužů (a jejich partnerů) popisuje, že zadržování ejakulace vyvolává mnohem silnější po-orgasmický stav.

Jednou technikou je zastavení ejakulace zatlačením na hráz (perineum) asi uprostřed mezi šourkem a řitním otvorem těsně před ejakulací. Tato technika však může vést ke zpětné ejakulaci, to jest k přesměrování semene do močového měchýře namísto do močové trubice. Může také způsobit dlouhodobé poškození vzniklé tlakem na nervy a krevní cévy v oblasti hráze. Muži, kteří prodělali operaci prostaty nebo močového měchýře z nějakého důvodu mohou také zažívat suché orgasmy způsobené zpětnou ejakulací.

Jiné techniky jsou obdobné k těm popisovaným více-orgasmickými ženami, které uvádějí, že se musí uvolnit, aby dosáhly několikanásobných orgasmů. Tyto techniky zahrnují spíše mentální a fyzickou kontrolu nad pre-ejakulativními stahy cév a výrony nežli ejakulativními stahy nebo násilné zadržení jako v předchozí technice. Sexuální energie, ačkoliv je koncentrovaná v pohlavních orgánech může být rozvedena po celém těle. Neoficiálně se říká, že úspěšné provedení těchto metod může způsobit následné nebo několikanásobné orgasmy „po celém těle“. Jemná stimulace prostaty, semenných váčků a chámovodu vyvolává erogenní požitek, který u některých mužů vrcholí intenzivním orgasmem. O umělém penisu (Anerosu) se tvrdí, že stimuluje prostatu a pomáhá mužům dosáhnout těchto druhů orgasmů.

Mnoho mužů, kteří začali masturbovat nebo jinak sexuálně žít před začátkem puberty popisují, že jsou schopni dosáhnout několikanásobných neejakulativních orgasmů. Mladí chlapci jsou schopni dosáhnout několikanásobných orgasmů, neboť u nich nedochází k období útlumu dokud nedosáhnou první ejakulace. U dívek je to možné stále a to i po začátku puberty. U mužů se tato schopnost většinou vytrácí s jejich první ejakulací. Některé zprávy naznačují, že orgasmy prepubertálních chlapců jsou kvalitativně podobné „normálnímu“ ženskému prožívání orgasmu, což poukazuje na to, že hormonální změny během puberty mají velký vliv na charakter mužského orgasmu.

Několik studií poukazuje na hormon prolaktin jako pravděpodobný zdroj mužského období útlumu. Z tohoto důvodu se vytvořil experimentální zájem v používání léků, které prolaktin inhibují (např. Dostinex; také známý jako Cabeser nebo Cabergoline). Některé zdroje poukazují na to, že Dostinex je schopný úplně potlačit období útlumu a umožňuje mužům zažít rychle po sobě jdoucí několikanásobné ejakulativní orgasmy. Alespoň jedna vědecká studie tyto názory podporuje.[6] Dostinex je lék ovlivňující hormony a má mnoho potenciálních vedlejších účinků. Jedním z možných důvodů je zvýšené uvolňování hormonu oxytocinu. Dále se předpokládá, že množství vyprodukovaného oxytocinu může ovlivňovat délku období útlumu.

Vědecká studie, která úspěšně zdokumentovala přirozené, plně ejakulativní, několikanásobné orgasmy u dospělého muže, byla provedena v Rutgers University v roce 1995. Během studie došlo k šesti plně ejakulativním orgasmům v průběhu 36 minut a to bez pozorovatelného období útlumu.[7] Také se říká, že v některých případech je možné zkrátit období útlumu nebo ho úplně potlačit v průběhu puberty a to až do dospělosti. Později, P. Haake et al. pozoroval jednoho muže dosáhnout několikanásobných orgasmů bez vyvolání zvýšené produkce prolaktinu.[8]

Orgasmus může být spontánní, bez jakékoli přímé stimulace. Mnoho lidí toto shledává trapným, ale příjemným zážitkem. Někdy k orgasmu může dojít během sexuálních snů.

První orgasmus tohoto typu byl nahlášen mezi lidmi s poraněnou páteří. Ačkoliv poškození páteře a míchy často vede ke ztrátě určitého vnímání a k pozměnění sebevnímání, takový člověk nepřichází o sexuální pocity jako je sexuální vzrušení a erotické touhy. Tak jsou někteří jedinci schopni dosáhnout orgasmu pouhou mentální stimulací. Některé aktivity (mimo ty sexuální) mohou vyvolat spontánní orgasmus. Nejlepším příkladem je uvolnění tenze, které bezděčně zahrnuje lehkou pohlavní stimulaci – třeba tření pohlavních orgánů o sedátko kola za jízdy, cvičení, při němž je stažené pánevní svalstvo, nebo při zívání.

Bylo také objeveno, že některé antidepresivní léky mohou vyvolat spontánní vyvrcholení jako vedlejší účinek.[9] Není však jisté, kolik pacientů, kteří tyto léky používali, zažili spontánní orgasmus, neboť většina z nich o tom nechce mluvit.

Někteří lidé jsou schopni dosáhnout orgasmu pomocí stimulace prostatické struktury. U mužů to je prostata, u žen jsou to Skeneho žlázy, umístění Skeneho žláz je často známo jako bod G neboli Gräfenbergův bod. Takouvou stimulací může být: pohlavní styk, prstění nebo použití vibrátoru.

Orgasmy tohoto typu mohou způsobit jak mužskou tak ženskou ejakulaci. Při dostatečné stimulaci může dojít k „dojení“ (milking) prostatické struktury. Pokud se zároveň nestimuluje penis nebo klitoris, takováto stimulace může vyústit v ejakulaci bez orgasmu. Někteří muži popisují, že jejich ejakulace je silnější pokud je stimulace prostaty kombinovaná se stimulací penisu.