Lidský penis

Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy.

Penis
Penis v klidovém stavu
Penis v klidovém stavu
Anatomické znázornění penisu
Anatomické znázornění penisu
Latinsky penis, penes
Soustava rozmnožovací
Tepny dorzální tepna penisu, hluboká tepna penisu, bulbouretrální tepna
Žíly dorzální žíly penisu
Nervy dorzální nerv penisu
Lymfa povrchové tříselné lymfatické uzliny
MeSH A05.360.444.492
Gray 1247

Penis se dělí na čtyři části – kořen, bulbus, tělo a žalud. Jeho vnitřní stavba je tvořena třemi topořivými tělesy a v celé jeho délce prochází močová trubice, která je společným ústím vylučovací i pohlavní soustavy.

Jeho funkcí je schopnost mikce a při erekci umožňuje pohlavní styk.

Vývojově je většina penisu mužskou analogii k ženskému klitorisu. Částečně je pak i analogií k malým stydkým pyskům (labia minora).

Anatomická stavba penisu

Vnitřní stavba penisu se skládá ze třech topořivých těles, dvou rovnoběžných kavernózních topořivých těles válcového tvaru (corpora cavernosa) a jednoho houbovitého tělesa uloženého pod nimi (coprus spongiosum). Houbovité těleso tvoří na hrázi, těsně pod pánevním dnem oblý útvar nazývající pyjová bulva (bulbus penis). Houbové těleso má také vlastní arteriální větev. Pár kavernosních těles je zadními konci přirostlý k ramenům stydké kosti (crura penis) a pod stydkou sponou se spojuje do jednoho útvaru. Zde je také upevněn vazivový závěs penisu. Tělesa obsahují malé dutiny – kaverny, které se při erekci naplňují krví, zhruba středem obou těles prochází dvě arterie, které je krevně zásobují. Povrch těles, určující jejich tvar, je tvořen poměrně tlustou blánou se značnou pevností tzv. bělavý obal (tunica albuginea). Penis je z další podstatné části nervově a cévně zásoben ze svazku na jeho svrchní straně, uložené pod Buckovou fascií (dvě dorsální artérie a tzv. hluboká žíla). Odtud pak vycházejí boční větve obkružující tělo penisu. Nad Buckovou fascií nalezneme další dvě žíly, kryté fascií nazývanou svalový obal (tunica dartos). Obě fascie tvoří pevnou tkáňovou pochvu okolo kavernosních těles. Stištění zmíněné žilní pleteně mezi kavernosní tělesa a tuto pochvu tvoří část procesu erekce.

Penisem probíhá poslední část močové trubice. Ta vstupuje do penisu při ústí pyjové bulvy a její zakončení se nachází na ústí žaludu.

Z vnější stavby můžeme penis rozdělit na kořen penisu (radix penis), pyjový bulbus, tělo penisu (corpus penis) a žalud (glans penis). Povrch penisu je kůže prostoupená mnoha nervovými zakončeními. Kůže žaludu je tenká a obsahuje malé množství keratinu, jenž zajišťuje ochranu proti vnějším vlivům; proto je tato tkáň snadněji prostupná pro zdroje nákazy včetně např. viru HIV. Žalud je kryt kožní řasou nazývanou předkožka.

Fyziologická funkce a erekce

Vývoj erekce penisu

Pro rozmnožovací funkci má penis charakteristickou schopnost erekce. K erekci dochází poměrně složitým mechanismem po podráždění přes nervové smyčky dolní míchy. Ty mohou být aktivovány jak pohlavním vzrušením, tak i jinak. Běžná je např. ranní erekce při naplněném měchýři, který tlačí na okolní nervovou pleteň.

Na hranici mezi žaludem a penisem kolem dokola se mohou nacházet bílé malé „pupínky“, které se odborně nazývají papillae coronae glandis či hirsuties papillaris genitalis.

Rozměry penisu

Podrobnější informace naleznete v článku Rozměry lidského penisu.

Přestože měření penisu není standardizováno, většina výzkumníků jeho délku měří po jeho horní straně, od místa, kde odstupuje od těla, až k špičce žaludu; jeho obvod jako obvod jeho střední části.[1]. Rozměry se udávají zvlášť pro klidový ochablý stav, kdy volně visí od těla, dále pro erigovaný stav, kdy je maximálně natažen a nakonec v plně erigovaném, vzrušeném stavu. Velmi problematické je měření délky penisu u Morbus Peyronie, deformace topořivých těles penisu postihující 1 % mužské populace. Penis se ohýbá do úhlu, nejvíce do pravé nebo levé strany či dorzálně, tedy směrem k podbřišku. Úhel může dosáhnout i 90 stupňů. Změny se zvýrazňují při erekci.[2]

Výsledky studií založené na odpovědích probandů (zkoumaných osob) udávají statisticky významně větší průměrné rozměry než výsledky studií, kde měření penisu prováděl výzkumník, a to i přes to, že výzkumníci probandy instruují, jak svůj penis mají měřit. Je možné, že probandi za přítomnosti výzkumníka nedokážou dosáhnout maximální erekce, ale je též možné, že výsledky nadsazují.

Studie z následujícího přehledu (viz tabulku) uvádějí:

  • průměrnou délku penisu v klidovém stavu v rozmezí 6,8–10,7 cm,
  • průměrnou délku erigovaného penisu v rozmezí 11,8–15,99 cm
Srovnání výsledků některých studií zabývajících se rozměry penisu[1][3][4]
autor země rok počet zkoumaných osob věkové rozmezí penis v klidovém stavu erigovaný penis
délka v cm (s.d.) obvod v cm (s.d.) délka v cm (s.d.) obvod v cm (s.d.)
Loeb18895017–359,41
Kinsey et al.USA1948277020–599,715,5
Ajmani et al.Nigérie198532017–238,16 (0,94)8,83 (0,02)
Bondil et al.Francie199290517–9110,7
Da Ros et al.Brazílie199415014,5
Richters et al.199515615,99
Wessells et al.Kalifornie19968021–828,85 (2,38)9,71 (1,17)12,89 (2,91)12,30 (1,31)
Smith et al.199818415,71
Bogaert19994187 (heterosexuálů)9,839,4015,6012,19
Chen et al.Izrael20005521–788,3 (1,3)13,6 (1,7)
Ponchietti et al.Itálie2000330017–199,010,0
Schneider et al.Německo200111118–198,614,48
Sengezer et al.Turecko200220020–226,812,7
Son et al.Korea200312319–276,9 (0,8)8,5 (1,1)
Awwad et al.Jordán200410922–687,7 (1,3)11,8 (1,5)
Promodu et al. Indie 2007 30118–608,21 (1,44)9,14 (1,02)
9313,111, 46

(pozn.: všechny délky jsou průměrné)

Lever a další (studie z roku 2006) uvádí[5] následující rozložení jednotlivých délek erigovaných penisů v populaci:

délka erigovaného penisuprocentuální zastoupení v populaci mužů
pod 9,5 cm2,5%
9,5–11,5 cm13,5%
11,6–15,3 cm68%
15,4–17,4 cm13,5%
nad 17,4 cm2,5%

(pozn.: přepočítáno z palců na centimetry)

Velice malá část mužů trpí poruchou, kdy jejich penis je výrazně menší než jeho průměrně uváděná délka, jedná se o tzv. mikropenis. Naopak jsou zase známy případy s délkou údu nad 30 cm. Oficiálně nejdelší penis na světě byl zaznamenán doktorem Robertem Dickinsonem na počátku 20. století. Na délku měl 34,3 cm a v obvodu 15,9 cm.[6]

Lidé často věří, že délka penisu souvisí s délkou různých jiných částí těla, nejčastěji s velikostí nohy. Studie však shodně ukazují, že délku penisu na základě velikosti nohy odhadovat nelze.[7][8]. Stejně tak nijak nesouvisí s délkou penisu ani délka ostatních částí těla, např. rukou nebo nosu[9].

Postoje mužů a žen k rozměrům penisu

Je široce rozšířeným názorem, že délka penisu má přímou souvislost se sexuální výkonností muže nebo uspokojením partnerky během pohlavního styku, sexuologové a především ženy samotné však tento názor obvykle odmítají.

  • z většiny studií vyplývá, že pro ženy jsou podstatně důležitější jiné faktory (jako charakter partnera, péče o vzhled aj.) než rozměry jeho penisu[4]
  • s rozměry penisu svého partnera je spokojeno 84 % žen, 14 % žen by si přálo, aby měl jejich partner větší penis a 2 % žen by si přálo, aby jejich partner měl penis menší[5]
  • se svým penisem je spokojeno 55 % mužů; jiná studie uvádí, že se svým penisem v klidovém stavu je spokojeno 51 % mužů, v erigovaném stavu 83 % mužů[5]
  • 69 % mužů svůj úd hodnotí jako průměrně velký, 26 % jako podprůměrně velký, 5 % jako nadprůměrně velký[5]
  • za důležitou považuje délku penisu 21 % žen a obvod penisu 33 % žen[5]
  • 90 % žen upřednostňuje před délkou penisu jeho šířku[4]
  • pro sexuálně zkušenější ženy jsou rozměry penisu významnější než pro ženy sexuálně méně zkušené[10]

Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu pro vzrušení ženy není významná, neboť citlivá je především zevní část vagíny, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Krom toho se vagína dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům jakéhokoliv penisu. Preference větších penisů u některých žen má tedy spíše psychologické, nikoliv fyziologické důvody, nicméně není vyloučeno, že větší penis může ženu lépe stimulovat i fyzicky.[11][12]

Odkazy

Reference

  1. Dillon, B., Chama, N., & Honig, S. (2008). Penile size and penile enlargement surgery: a review. International Journal of Impotence Research, 20(6), 519–529. doi:10.1038/ijir.2008.14.
  2. Nejčastější nemoci penisu - Medixa.org
  3. Promodu, K., Shanmughadas, K., Bhat, S., & Nair, K. (2007). Penile length and circumference: an Indian study. International Journal of Impotence Research, 19(6), 558-563. doi:10.1038/sj.ijir.3901569.
  4. Wylie, K., & Eardley, I. (2007). Penile size and the ‘small penis syndrome’. BJU International, 99(6), 1449-1455. doi:10.1111/j.1464-410X.2007.06806.x.
  5. Lever, J., Frederick, D., & Peplau, L. Does size matter? Men's and women's views on penis size across the lifespan. Psychology of Men & Masculinity. 2006, roč. 7, čís. 3, s. 129–143. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-15. DOI 10.1037/1524-9220.7.3.129. (anglicky) Archivováno 15. 9. 2011 na Wayback Machine
  6. World Record for the Biggest Penis. www.sizemed.com [online]. [cit. 2010-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15.
  7. Shah, J., & Christopher, N. (2002). Can shoe size predict penile length?. BJU International, 90(6), 586-587. doi:10.1046/j.1464-410X.2002.02974.x.
  8. Siminoski, K., & Bain, J. (1993). The relationships among height, penile length, and foot size. Annals of Sex Research, 6(3), 231-235. doi:10.1007/BF00849563
  9. Gutfeld, G. (1996). Of myths and men. Men's Health (10544836), 11(5), 86. Retrieved from Academic Search Complete database.
  10. Štulhofer, A. (2006). How (Un)Important Is Penis Size for Women with Heterosexual Experience?. Archives of Sexual Behavior, 35(1), 5-6. doi:10.1007/s10508-006-8989-7
  11. Eisenman, R. (2001). Penis size: Survey of female perceptions of sexual satisfaction. BMC Women's Health, 11-2. Retrieved from Academic Search Complete database.
  12. Fisher, W., Branscombe, N., & Lemery, C. (1983). The Bigger the Better? Arousal and Attributional Responses to Erotic Stimuli that Depict Different Size Penises. Journal of Sex Research, 19(4), 377-396. Retrieved from SocINDEX with Full Text database.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.