Orahovac

Orahovac ;
Poloha
Souřadnice	42°23′58″ s. š., 20°39′17″ v. d.
Nadmořská výška	477 m n. m.
Stát	Kosovo
	Orahovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	276 km²
Správa
Oficiální web	kk.rks-gov.net/rahovec/
PSČ	25600
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orahovac (v srbské cyrilici Ораховац, albánsky Rahovec) је město v jižní části Kosova, na silničním tahu mezi městy Đakovica a metropolí Prištinou. Administrativně spadá pod Đakovický okruh. V roce 2011 mělo město 15 892 obyvatel.

Město se rozkládá na rozhraní jihozápadního Kosova a regionu Drenica, v nadmořské výšce okolo 500 m n. m, na jižním svahu horského masivu Milanović.[1] Území obce zasahuje až do oblastí s nadmořskou výškou okolo 1000 m n. m.

Historie

Na místě dnešního Rahovce stála již v dávných dobách osada. Svědčí o tom několik archeologických nálezů (včetně mincí, hrotů kopí apod.), které byly nalezeny během padesátých let 20. století. První písemná zmínka pochází z roku 1348.

Původně malá obec byla elektrifikována po druhé světové válce, byl zde vybudován i vodovodní systém, který je zásobován vodou z Radonjićského jezera.[1] V této době bylo obyvatelstvo většinově[2] (zhruba ze 3/4) albánské národnosti a z 1/4 srbské. Město se ve své moderní podobě rozšiřovalo z původního centra, které bylo umístěno v podhůří masivu Milanović směrem na jih a západ, až k údolí řeky Rimnik.

Po roce 1999 se podíl Srbů na počtu obyvatel Orahovace snížil. Do války zde byl rozšíření i místní dialek s názvem ravëqki/ravećki, který byl známý řadou přejímek ze srbského, bulharského a tureckého jazyka.

Kultura

Hodinová věž v Orahovaci.

V obci se nachází kulturní dům, jehož součástí je kinosál se 430 místy k sezení. Od roku 2000 působí v Orahovaci také německá vzdělávací organizace Schüler Helfen Leben.

V blízkosti města se nachází Klášter Zočište. Mezi místní kulturní památky patří hodinová věž (albánsky Kulla e sahatit), dále potom pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice (srbsky Crkva uspenja presvete Bogorodice) nebo mešita Kadirve z poloviny 18. století.

Doprava a ekonomika

Město nemá železniční spojení se zbytkem Kosova a regionu. Ekonomika města je založená na službách a na zemědělství, v okolí Orahovace se nacházejí četné vinice. Mimo jiné jsou tam také ložiska dekorativního kamene a předpokládán je i výskyt chromu.

Známé osobnosti

Bora Spužić, srbský zpěvák
Nexhmije Pagarusha, kosovskoalbánská zpěvačka
Shkëlzen Maliqi, bývalý kosovskoalbánský politik

Reference

STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 160. (srbština)
STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 161. (srbština)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Orahovac na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[GENS3-160-1] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 160. (srbština)

[GENS3-161-2] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 161. (srbština)