Operace Jarní probuzení

Operace Jarní probuzení (něm. Frühlingserwachen), rusky zvaná jako Balatonská operace, byla poslední velká ofenzíva Třetí říše v druhé světové válce. Byla zahájena 6. března 1945 v prostoru Balatonu a jejím cílem bylo obsazení Budapešti a dosažení ropných polí v okolí města Nagykanizsa.

operace Jarní probuzení
konflikt: Východní fronta
Německé jednotky během balatonské ofenzívy, březen 1945
trvání: 6. března – 16. března 1945 místo: Balaton, Maďarské království výsledek: sovětské vítězství
strany
Třetí říše Maďarský stát	Sovětský svaz Bulharsko Bulharsko Jugoslávští partyzáni
velitelé
Sepp Dietrich (6. tanková armáda SS)	Fjodor Tolbuchin (3. ukrajinský front)
síla
465 000 vojáků	431 000 vojáků
ztráty
27 000 mrtvých, raněných a nezvěstných[1] 300 děl a minometů 500 tanků 200 letounů	32 889 mrtvých, raněných a nezvěstných 152 tanků

Německé tanky Tiger II
připravené k útoku

K útoku byly shromážděny veškeré dostupné jednotky včetně elitních tankových divizí SS. Na počátku se Němcům podařilo postoupit asi o 20 km i přes urputný odpor početně značně silnějšího nepřítele, avšak Rudá armáda brzy nasadila zálohy a její početní a materiální převaha dosáhla pro Němce neúnosných rozměrů. Když se německý postup zpomalil pro nedostatek pohonných hmot a Sověti dostali čas zahájit zdrcující protiútok, bylo o osudu bitvy rozhodnuto. Německý postup byl zastaven za těžkých ztrát na obou stranách. Jelikož Němci je již nemohli žádným způsobem nahradit a pro zahájení ofenzívy musely být kriticky oslabeny klíčové úseky všech ostatních front, celá akce pouze urychlila definitivní zhroucení již tak kolabující německé obrany.