Bombardování Iráku 1998

Bombardování Iráku 1998 (kódový vojenský název: Operace Desert Fox, česky: pouštní liška) bylo významnou čtyřdenní bombardovací kampaň probíhající od 16. prosince do 19. prosince 1998, kterou vedly Spojené státy a Velká Británie proti vybraným iráckým cílům. Tyto údery byly nařízeny americkým prezidentem Billem Clintonem a byly podniknuty jako reakce na vytrvalé odmítání Iráku podrobit se rezolucím Rady bezpečnosti OSN a současně neustále zasahování do činnosti komise zvláštních inspektorů OSN (UNSCOM). Komise přitom během svého působení shromáždila dost důkazů o tom, že Irák tajně pracuje na vývojových projektech a připravuje výrobu balistických raket. Cílem všech řízených střel a bombardovacích útoků bylo proto maximálně omezit schopnost Saddáma Husajna vyrábět zbraně hromadného ničení.

Operace Pouštní liška

Řízená střela BGM-109 Tomahawk
trvání: 16. prosinec, 199819. prosinec, 1998
místo: Perský záliv
výsledek: Zastavení palby
  • Spousta irácké infrastruktury zničena
strany
USA
Spojené království
Kanada
Irák
velitelé
Anthony Zinni Saddám Husajn

síla
30 500 Neznámá
ztráty
Žádné 600-2 000 zabitých[1]

Americké a britské ozbrojené síly

Spojené státy soustředily před celým útokem – 24 100 vojáků (asi 12 000 z nich v Kuvajtu), 22 válečných lodí, letadlovou loď USS Enterprise, letadlovou loď USS Carl Vinson, 6 raketových ponorek, 12 útočných ponorek a 202 bojových letounů. Velká Británie soustředila výrazně menší sílu – 12 bojových letounů Panavia Tornado v Kuvajtu, 6 průzkumných letounů Panavia Tornado v Saúdské Arábii, 2 tankovací letouny v Turecku, 1 válečnou fregatu a 1 zásobovací loď.

Výsledky operace

Pumami naložený letoun B-1B na základně Ellsworth AFB 17. prosince 1998.

Operace Desert Fox byla charakteristická masovým použitím řízených střel s plochou dráhou letu vypouštěných z lodí a letounů B-52 Stratofortress a taktikou komplexního umlčování protivzdušné obrany protivníka SEAD. V menším měřítku byly použity taktické letouny. Celý systém velení, řízení a spojení byl téměř kompletně zničen. Hlavně byla zasažena většina objektů a zařízení na výrobu balistických raket.

Američané a Britové napadli asi 100 různých cílů především ve střední a jižní části Iráku. Hlavním cílem všech útoků se stala irácká zařízení na vývoj a výrobu protizemních střel a jejich bojových hlavic. Údery dále směřovaly na více než 30 postavení protivzdušné obrany, šest letišť, dvě desítky velitelských i komunikačních center. Spojenci napadli také deset postavení Republikánských gard a některé další cíle (telefonní ústředny, rafinérie ropy a podobně). Nedošlo však k napadení známých skladů chemických a biologických zbraní z obavy před rozšířením jedovatých látek do vzduchu.


Reakce světa

Reference

  1. Twentieth Century Atlas - Death Tolls [online]. users.erols.com [cit. 2008-10-27]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.