Opatská zahrada (Strahovský klášter)

O tom, že strahovský opat Kašpar z Questenberka, působící od roku 1612 udělal mnohé stavební počiny, se všeobecně ví. Pokud se zahrad a vinic týče, pak proslul zejména založením Opatské zahrady v roce 1613[2] a jejími úpravami. Podílel se na nich také podpřevor Amand Fabius, který měl nemalé zásluhy právě na venkovních úpravách, především výsadbách dřevin, mezi nimi ořešáků (Juglans sp.) a dokonce teplomilných kaštanovníků jedlých (Castanea sativa).[3] Architektonický návrh na Opatskou zahradu vypracoval Giovanni Battista Bossi.[4]

Turecká líska na Strahově - podle pověsti byla vysazena kolem roku 1613 při založení Opatské zahrady. [5]

Pod zahradami byly objeveny vydatné prameny, které byly využívány pro hospodářské stavení. V r. 1632 svedl Kryšpín Fuk štolou do rybníka na Pohořelci jeden z hlavních pramenů. Kryšpín Fuk se v r. 1640 stal opatem. S postupem let přibývaly další štoly k posílení vodovodu. V souvislosti se stavbou opevnění, která ovlivnila zdejší vodní režim, dochází v roce 1676 ke vzniku Šancovní štoly, vedoucí od původní Lohelovské prelatury, přes Konventní zahradu pod Letní refektář a pod klášterem dále až pod východní okraj budov do Opatské zahrady, kde klesá ve svahu k současné 'vyhlídkové cestě'. V r. 1693 byla následně postavena nová Velká odpadní štola od secesu v opatství do dolní části Opatské zahrady, kde se napojila právě na stávající Šancovní štolu.[6] Všechny tyto poznatky byly získány při průzkumu v r.1980, kdy byly prováděny sondážní práce v Opatské zahradě.[7]