Olešná (okres Havlíčkův Brod)
Olešná (německy Woleschna) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 376[1] obyvatel. Obec se nachází 10 kilometrů severně od okresního města Havlíčkův Brod. Název obce (lidově Volešná) se odvozuje od olší, stromů, které bývaly v této lokalitě obvyklé.
Olešná | |
---|---|
Kaple sv. Floriána, Olešná | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0631 569216 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod |
Okres (LAU 1) | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′54″ s. š., 15°32′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 376 (2022)[1] |
Rozloha | 6,76 km² |
Katastrální území | Olešná u Havlíčkova Brodu |
Nadmořská výška | 538 m n. m. |
PSČ | 580 01 až 582 41 |
Počet domů | 129 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Olešná 29 58001 Havlíčkův Brod 1 [email protected] |
Starosta | Petr Hyrš |
Oficiální web: www | |
Olešná | |
Další údaje | |
Kód obce | 569216 |
Kód části obce | 110299 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1591, ačkoli vznikla pravděpodobně mnohem dříve. Leží totiž v blízkosti bývalé Haberské stezky, obchodní trasy spojující Kolín a Jihlavu, a právě proto je možné se domnívat, že historie obce zasahuje do doby starší než 16. století.
Oblast severně od Havlíčkova Brodu vlastnili na konci 16. století Trčkové z Lípy, kteří Olešnou (spadající pod panství Světlá nad Sázavou) drželi až do roku 1634, kdy byl jejich majetek zabaven císařem Ferdinandem II. Olešná byla oddělena od světelského panství a vyčleněna společně s okolními obcemi pod nové panství Habry, které získal císařský generál Reinhard z Walmerode. Jeho syn část statku (Olešnou, Horní a Dolní Krupou) prodal v roce 1651 Janu Menclovi z Bernfeldu, ten zase Hendrychovi mladšímu z Levenfelsu, od nějž statek získala dcera, která si ho odnesla jako věno při sňatku s členem rodu Senovců z Ungervertu. Tento rod pak Olešnou držel až do roku 1830, po zrušení panství v roce 1848 se obec stala součástí okresu Německý Brod.
I přes rozsáhlou rekatolizaci po třicetileté válce se v Olešné tajně udrželo evangelické vyznání, k němuž se zdejší obyvatelé přihlásili za josefínských reforem na konci 18. století. V obci tak vedle sebe žili katolíci a evangelíci – na rozdíl od jiných obcí ve shodě, nedocházelo k vzájemnému napadání a nevraživosti. Tato shoda se v obci projevovala i po I. světové válce, kdy zdejší zemědělci založili sdružení soukromníků, které například postavilo ve spodní části obce lihovar, byla s jeho pomocí provedena elektrifikace, zaveden vodovod a podobně.
V průběhu německé okupace za II. světové války se v okolí Olešné hojně vyskytovaly partyzánské skupiny, neboť se u obce nacházelo německé cvičné letiště. Tyto skupiny se usazovaly na samotách kolem obce, především na Krátech mezi Olešnou a Horní Krupou. Jinak válka Olešnou příliš nepoznamenala, až v květnu 1945 došlo ke dvěma významnějším událostem. 6. května projížděli obcí Němci, kteří začali střílet do vyvěšených československých vlajek, a 9. května tudy prchal transport Němců, na který kdosi vystřelil, což mělo za následek šarvátku, při které zemřelo 20 Němců a několik ruských vojáků. Ti všichni byli pohřbeni v okolí Olešné, především mezi Olešnou a Skuhrovem.
Největší ránou pro obec nebyly obě světové války, ale kolektivizace, která probíhala v 50. letech. Olešenští se dlouho bránili vzniku jednotného zemědělského družstva v obci, protože zde byla řada větších i menších sedláků. Nakonec v roce 1957 k založení družstva přece jen došlo a jednotliví sedláci byli přesvědčováni, aby do něj vstoupili. Když se to příliš nedařilo a družstvo mělo špatné hospodářské výsledky, začalo docházet k dodnes nevysvětleným požárům hospodářských budov ve vsi. To vedlo k odsouzení osob, které se komunistickému režimu nehodily. Protože padly vysoké tresty, další kolektivizace proběhla již v klidu a bez protestů. V současnosti družstvo v Olešné hospodaří pod správou společnosti Solmilk, je v něm zaměstnána velká část zdejších obyvatel.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 464 | 511 | 442 | 443 | 425 | 433 | 376 | 343 | 323 | 286 | 303 | 306 | 302 |
Pamětihodnosti
V centru obce se nachází nově opravená kaple zasvěcená svatému Floriánovi, patronu hasičů. U silnice č. I/38 je pak umístěna druhá kaple. V katastru obce najdeme několik křížů, vystavěných především v druhé polovině 19. a na počátku 20. století.
Galerie
- Olešná u Havlíčkova Brodu – prodejna
- Olešná u Havlíčkova Brodu – čp. 49
- Olešná u Havlíčkova Brodu – obecní úřad
- Olešná u Havlíčkova Brodu – čp. 19
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 556–557.
Literatura
- František Drašner: Ohně na Vysočině. Obec Olešná 2002, 1. vydání, bez ISBN
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešná na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Olešná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Olešná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)