Oldřich IV. z Hradce

Byl synem Oldřicha III. z Hradce a jeho první manželky Markéty z Korutan. Měl tři bratry.

Poprvé je zmiňován v roce 1343. Spolu s otcem a nejstarší bratrem Jindřichem byl účastníkem korunovace Karla IV. v roce 1347. Oba bratři se pak zúčastnili Karlových tažení do Horní Falce a získali za to do zástavy město Domažlice. Král také Oldřichovi potvrdil držení Hořepníku, který osvobodil od královských daní. Naposledy je Oldřich připomínán roku 1383 jako přísedící zemského soudu.

Když si po smrti Oldřicha III. jeho čtyři synové rozdělili rodový majetek, Oldřichovi připadl Hořepník, čtvrtina Slavonic a část Řečice. K dalšímu dělení došlo v roce 1354, Oldřich je pak uváděn jako držitel dalších statků (hrad Konipas, Nový Dvůr, Ratiboř, polovina Číměře, vesnice Skrýchov, Mnich, Pleše, Plasná, Plavsko, Žirovnice). Některé statky měl společně s bratrem Menhartem, který se dal na církevní dráhu. Přibližně v této době postavili také hrad Roštejn. V roce 1366 převedl svůj díl Slavonic na moravského markraběte Jana, za což získal Hrádek; kvůli zadlužení mu ho však zakrátko prodal zpět.

S Annou, dcerou Petra I. z Rožmberka, měl pět dětí:

• Oldřich Vavák ∞ Markéta ze Šternberka
• Eliška
• Anežka ∞ Matouš Tovačovský z Cimburka
• Jindřich, velkopřevor strakonických johanitů
• Jan starší z Hradce ∞ Kateřina z Velhartic