Žirovnice (zámek)

Zámek Žirovnice, původně raně gotický hrad, se rozkládá i s městem Žirovnice na skalním ostrohu mezi říčkou Žirovničkou a Počáteckým potokem v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Žirovnice
pohled na zámek z hráze Hutního rybníka
Základní informace
Slohbarokní
Výstavbaokolo r. 1250 (hrad)
Přestavbapo r. 1550 (renesanční zámek), 18. století (barokní)
Stavebníkneznámý
Další majitelépáni z Hradce, Vencelíkové z Vrchovišť, Šternberkové
Současný majitelměsto Žirovnice
Poloha
AdresaBranka 1, Žirovnice, Česko Česko
UliceBranka
Souřadnice49°15′5,62″ s. š., 15°11′1,3″ v. d.
Žirovnice (zámek)
Žirovnice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky47113/3-3374 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Hrad byl založen někdy kolem druhé poloviny 13. století, pravděpodobně pány z Hradce, v roce 1343 držel Žirovnici (též Kardašovu Řečici a ves Strannou) Oldřich III. z Hradce, po něm přešel hrad s městečkem na jeho syna Oldřicha IV. z Hradce. Někdy před rokem 1371 získali hrad páni z Ústí.[2]

V roce 1393 hrad koupil Jan Kamarét z Lukavce, který začal užívat predikát ze Žirovnice. Potomkem Jana Kamaréta byl Diviš Kamarét. Vdova po něm Ofka z Vojslavic hrad a panství prodala, jménem svých nezletilých synů Prokopa, Jana a Zbyňka, Václavu Vencelíku z Vrchovišť.[3][4] Za jeho držení proběhly nejrozsáhlejší stavební úpravy. Mimo jiného nechal hrad vyzdobit rozsáhlými freskami, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Dalším majitelem se stal roku 1544 Albrecht z Gutštejna, který v úpravách hradu pokračoval.

V roce 1564 koupil žirovnické panství Jáchym z Hradce. K panství patřily vsi Zdešov, Jakubín, Cholunná, Krumvald, Stranná, Vlčetín, Žďárek a tvrz Štítné a později i Počátky. Na zámku se nacházela kuchyně, pivnice, obročnice, hospodářské prostory, kancelář a místnosti pro ubytování stálých zaměstnanců. Vedle toho se zde mohl ubytovat také pán se svým dvorem a rodinou.[5] Správu panství převzala Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která někdy na Žirovnici i bydlela. Za posledních pánů z Hradce prošel zámek renesančními úpravami. Po smrti Jáchyma Oldřicha přešlo dědictví na jeho sestru Lucii Otýlii, manželku Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka.[6]

Po bitvě u Jankova obsadil Žirovnici švédský generál Lennart Torstenson. Při dobývání císařským vojskem roku 1646 byl hrad velmi poničen. V roce 1693 žirovnické panství zdědili Šternberkové, kteří provedli první barokní rekonstrukce. Další generace Šternberků již na zámku nežily, nacházely se v něm kanceláře správy panství a nájemní byty. Zámek byl v roce 1910 prodán městu. Tehdy se již nenacházel v dobrém stavu.

V roce 1964 zámek vyhořel a jeho obnova byla zahájena v roce 1974. Rozsáhlé rekonstrukce pro účely muzea probíhaly až do 90. let 20. století. Návštěvníci zámku mohou vidět soubor nástěnných gotických maleb a expozici „Květiny na šlechtickém sídle“. Dále mohou navštívit výstavu vesnických tradic a řemesel v zámeckém špýcharu nebo expozici žirovnického knoflíkářství a perleťářství, pivovarnictví a šicích strojů v zámeckém pivovaru.[7]

Nástěnné malby

Na zámku se dochovaly nástěnné malby z 15. století, zpracované formou al secco. Jejich autorství je přisuzováno mistru nástěnné žirovnické malby, který měl podobné fresky vytvořit i na hradě Švihově či na zámku v Jindřichově Hradci. Jejich postupné odkrývání započalo již kolem roku 1900. Nejlépe dochované malby se nachází v kapli (náboženské motivy) a v tzv. Zelené světnici (mytologické náměty, bajky), fragmenty fresek s novozákonními příběhy z Kristova života se dochovaly též v Rytířském sále.[8]

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-04]. Identifikátor záznamu 159663 : Hrad - zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Václav Ledvinka: Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách: finanční hospodaření pánů z Hradce 1560-1596, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1985 , s. 39.
  3. Hrady.cz: zámek Žirovnice [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
  4. Ottův slovník naučný, svazek 13. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  5. BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice, s. 140-143.
  6. Páni z Hradce-2.část. Kronika pochodu Krajem pětilisté růže [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (česky)
  7. Historie zámku: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
  8. SEVEROVÁ, Markéta. Fresková výmalba zámku v Žirovnici. České Budějovice, 2013 [cit. 2019-12-27]. 83 s. bakalářská. Jihočeské univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 14–18. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.