Okres Jáchymov
Dřívější politický okres Jáchymov zabíral plochu 209,58 km² a zahrnoval 3 města a 22 obcí.
| Politický okres Jáchymov | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu | Jáchymov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′31″ s. š., 12°56′5″ v. d. |
| Vznik | 1868/1945 |
| Zánik | 1938/1951 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 209,58 km² (1938) |
| Počet obcí | 25 (1938) z toho 3 města |
 | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik a vývoj
Okres Jáchymov byl vyhlášen již v roce 1849. Roku 1868 vzniká soudní okres Jáchymov, který se stal jedním ze dvou soudních okresů politického okresu Jáchymov[1]. Od politického okresu roku 1910 odpadl druhý soudní okres Horní Blatná a od té doby byl politický okres územně shodný se stejnojmenným soudním okresem. Tento politický okres pak dále existoval i v období první republiky a to až do 20. listopadu 1938, kdy byl přeměněn v rámci Sudetoněmeckých území v zemský okres Jáchymov (Landkreis Sankt Joachimsthal), jenž se stal později součástí říšské župy Sudety. V čele tohoto správního obvodu stál Konrád Henlein a Jáchymovsko patřilo do jednoho z jeho tří vládních obvodů, který měl oficiálně sídlo v Chebu, ale ve skutečnosti sídlil v Karlových Varech. Po skončení druhé světové války byl zemský okres Jáchymov přeměněn ve správní okres Jáchymov, od roku 1949 přemeněný v okres Jáchymov, jenž byl zrušen k 1. srpnu 1951[2]. Společně s okresy Aš, Cheb, Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Sokolov, Teplá a Žlutice tvořil Karlovarský kraj.
Obce
Politický okres Jáchymov pokrýval:
- 3 města:
- Sankt Joachimsthal (Jáchymov)
- Gottesgab (Boží Dar)
- Böhmische Wiesenthal (Loučná pod Klínovcem)
- 22 obcí:
- Arletzgrün (Arnoldov) – zaniklá obec
- Damitz (Damice)
- Gesmesgrün (Osvinov)
- Holzbach (Plavno) – zaniklá obec
- Holzbachlehen (Léno) – zaniklá obec
- Honnersgrün (Hanušov) – zaniklá obec
- Hüttmesgrün (Vrch) – zaniklá obec
- Jokes (Jakubov)
- Lindig (Lípa)
- Marletzgrün (Maroltov)
- Merkelsgrün (Merklín)
- Möritschau (Mořičov)
- Ober Brand (Horní Žďár)
- Permesgrün (Květnová)
- Pfaffengrün (Popov) – zaniklá obec
- Schönwald (Krásný Les)
- Seifen (Ryžovna)
- Stolzenhain (Háj)
- Tiefenbach (Hluboký)
- Ullersgrün (Oldřiš)
- Unter Brand (Dolní Žďár)
- Wickwitz (Vojkovice)
Demografie
Podle sčítání obyvatelstva v roce 1890 se na území okresu nacházelo 2022 domů a 16 471 obyvatel, z toho 16 433 německé národnosti a 38 české národnosti. 16 458 bylo katolíků, 51 protestantů, osm židů a dva jiného vyznání.
Při sčítání obyvatelstva v roce 1939 bylo zjištěno 32 342 obyvatel, z toho 30 510 katolíků, 1036 protestantů a sedm ostatních.