Ohnivec rakouský

Ohnivec rakouský roste nejčastěji na padlém dřevě listnatých stromů z rodů trnovník, vrba a javor a také olše šedé[3], většinou v mechu a spadaném listí v místech s vyšším obsahem humusu a vyšší vlhkostí. Vyvíjet se mohou i pod sněhem, odhalí je až následné tání.

Plodnice jsou 1 až 8 centimetrů široké, číšovité až miskovité, masité, křehké a posléze roztrhané. Okraj mladých plodnic bývá nadvinutý. Ohnivec rakouský je uvnitř karmínově červený, vnějšek plodnic bývá zbarven v mnoha odstínech bílé, ale i růžové, nažloutlé až krémové, je jemně pýřitý. Chloupky bývají zvlněné až spirálovité. To je také další rozlišující znak od ohnivce šarlatového a o. jurského[4] Třeň je krátký, barvy jako vnější povrch plodnice, obyčejně v opadu či zemi ponořený, přirostlý k substrátu.

Dužnina je bílá, s tenkou červenou vrstvou na vnitřní straně. Toto zbarvení způsobují parafýzy obsahující četné červené granulky. Ty obsahují pigment plectaniaxanthin nebo beta karoten.[5] Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou elipsoidní se zploštělými konci, velikosti přibližně 30 x 10 µm. Tak jako u ostatních druhů rodu obsahují olejové kapičky.

Skupinka ohnivců vyrůstajících zdánlivě ze země

• Lachnea austriaca Beck ex Sacc., 1889
• Molliardiomyces coccineus Paden, 1984
• Peziza austriaca Beck ex Mussat, 1900
• Peziza imperialis Beck, 1884