Gagauzština
Gagauzština (Gagauz dili/Гагауз дили) je turkický jazyk užívaný Gagauzy. Rozšířena je na jihu Moldavska a k němu přilehlé části Ukrajiny, jeden z úředních jazyků Gagauzské autonomní oblasti v rámci Moldavska. Užívá ji přibližně 150 tisíc lidí. Gagauzský jazyk zahrnuje dva dialekty: čadyrsko-komratský (též nazýván střední) a vulkanešťský (též nazýván jižní). Řadí se mezi oghuzské jazyky, které jsou mezi sebou poměrně srozumitelné. Nejblíže má gagauzština k turečtině.
Gagauzština (Gagauz dili) | |
---|---|
Rozšíření | Moldavsko, Ukrajina |
Počet mluvčích | asi 150 000 |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka (od roku 1996), dříve cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Gagauzská autonomní oblast |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | gag |
Ethnologue | GAG |
Wikipedie | |
gag.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zápis
Do konce 19. století neexistovala psaná forma gagauzštiny. První abeceda, kterou sestavil roku 1895 ruský etnograf V. A. Moškov, vycházela z cyrilice a byla doplněna o značné množství přidaných znaků. Druhou abecedu, která se více podobala ruské cyrilici sestavil mezi lety 1909 až 1914 gagauzský učitel M. Çakir, jenž v roce 1932 sestavil také gagauzskou abecedu vycházející z latinky. Rozhodnutím Nejvyššího sovětu Moldavské SSR byla pro gagauzštinu roku 1957 oficiálně zavedena abeceda vycházející z cyrilice. Ta s drobnými úpravami platila až do roku 1996, kdy se zavedla současná latinská abeceda.
Abeceda
Tabulka odpovídajících si znaků
Moškovova abeceda (1895) |
Çakirova abeceda (1909) |
Çakirova abeceda (1932) |
Abeceda z r. 1957 1. varianta |
Abeceda z r. 1957 2. varianta |
Současná abeceda |
---|---|---|---|---|---|
Аа, Āā | Аа | Aa | Аа | Аа | Aa |
Ӓӓ, Ǟǟ | Яя | Ia ia | Аь аь | Ӓӓ | Ää |
Бб | Бб | Bb | Бб | Бб | Bb |
Вв | Вв | Vv | Вв | Вв | Vv |
Гг | Гг | Gg | Гг | Гг | Gg |
Дд | Дд | Dd | Дд | Дд | Dd |
Ее, Ēē | Ее | Ee | Ее | Ее | Ee, Ye ye |
- | - | - | Ёё | Ёё | Yo yo |
Жж | Жж | Jj | Жж | Жж | Jj |
Џџ | Дж дж | Gi gi | Дж дж | Ӂ ӂ (od r. 1968) | C c |
Зз, Ӡӡ | Зз | Ƶƶ | Зз | Зз | Zz |
Ii, Īī | Ии, Ii | Ii | Ии | Ии | İi |
Jj | й | - | Йй | Йй | Yy |
Кк | Кк | Cc | Кк | Кк | Kk |
Лл, Ll | Лл | Ll | Лл | Лл | Ll |
Мм | Мм | Mm | Мм | Мм | Mm |
Нн | Нн | Nn | Нн | Нн | Nn |
Оо, Ōō | Оо | Oo | Оо | Оо | Oo |
Ӧӧ, Ȫȫ | Ёё | Io io | Оь оь | Ӧӧ | Öö |
Пп | Пп | Pp | Пп | Пп | Pp |
Рр | Рр | Rr | Рр | Рр | Rr |
Сс | Сс | Ss | Сс | Сс | Ss |
Тт | Тт | Tt | Тт | Тт | Tt |
Уу, Ӯӯ | Уу | Uu | Уу | Уу | Uu |
Ӱӱ | Юю | Iu iu | Уь уь | Ӱӱ | Üü |
Фф | Фф | Ff | Фф | Фф | Ff |
Хх, Hh | Хх | Hh | Хх | Хх | Hh |
Цц | Цц | Ţţ | Цц | Цц | Ţţ |
Чч | Чч | Ci ci | Чч | Чч | Çç |
Шш | Шш | Şş | Шш | Шш | Şş |
- | - | - | Щщ | Щщ | - |
- | ъ | - | ъ | ъ | - |
ы, ы̄ | ы | Îî, Ââ | Ыы | Ыы | Iı |
- | ь | - | ь | ь | - |
- | Ээ | Ăă | Ээ | Ээ | Ê ê |
- | - | - | Юю | Юю | Yu yu |
- | - | - | Яя | Яя | Ya ya |
Příklady
Číslovky
Gagauzsky | Česky |
bir | jeden |
iki | dva |
üç | tři |
dört | čtyři |
beş | pět |
altı | šest |
edi | sedm |
sekiz | osm |
dokuz | devět |
on | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Ey, göklerda olan Bobamız,
- Ko ayozlansın kutsal Senin Adın.
- Ko gelsin Senin Padişahlıın.
- Ko olsun Senin istediin,
- nicä göktä, ölä erdä dä.
- Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver.
- Ver bizä büün suç hergünkü ekmeemizi.
- Baaşla bizim boçlarımızı,
- Nicä biz dä baaşlêêriz bizä borçlu olannarı.
- Götürmä bizi denemeya.
- Ama kurtar kötü olandan.
- Amin.
Všeobecná deklarace lidských práv
gagauzsky (latinka) | Insannar hepsi duuêrlar sebest hem birtakim kendi kiymetindä hem haklarinda. Onnara verilmis akil hem üz da läazim biri-birinä davransinnar kardaslik ruhuna uygun. |
gagauzsky (cyrilice) | Ынсаннар хепси дууэрлар сербест хем биртакым кенди кыйметиндӓ хем хакларында. Оннара верилмиш акыл хем ӱз да лӓазым бири-биринӓ даврансыннар кардашлык рухуна уйгун. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |