Obležení Jasné Hory
Obležení Jasné Hory je malé, ale z hlediska vývoje švédsko-polské války přesto nesmírně důležité střetnutí. Začalo 18. listopadu 1655, když švédské jednotky pod velením Burcharda von der Lühnen oblehly opevněný klášter Jasná Hora, jednu z nejvýznamnějších svatyní Polska, a skončilo 27. prosince téhož roku, když Švédové vzdali obležení a od kláštera odtáhli.
| Obležení Jasné Hory | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Švédská invaze do Polska | |||||||
 Obrana kláštera (uprostřed s křížem převor Kordecki). | |||||||
| |||||||
| strany | |||||||
| Polsko-litevská unie | Švédská říše | ||||||
| velitelé | |||||||
| Augustyn Kordecki Stanisław Warszycki |
Burchard von der Lühnen | ||||||
| síla | |||||||
| 300 mužů (včetně 70 mnichů) | 3200 mužů | ||||||
| ztráty | |||||||
| 4 mrtví 8 zraněných |
asi 300 mrtvých a raněných | ||||||
Z hlediska vývoje války se obležení Jasné Hory ukázalo být katastrofálním omylem švédské strany - zákeřný útok na polskou národní svatyni, které byla Švédy předtím slíbena nedotknutelnost, rozběsnil polské veřejné mínění, což vedlo k řadě povstání proti švédské okupaci. Neschopnost švédské strany klášter dobýt pak účinek ještě umocnila, když se k pobouření přidalo obrovské nadšení a povstala většina Polska, což nakonec vedlo k vyhnání Švédů ze země.
Obraz v kultuře
Obležení Jasné Hory připomíná celá řada uměleckých děl, knih a filmů, z nichž světovou proslulost má zejména Sienkiewiczova Potopa a její zfilmování.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obležení Jasné Hory na Wikimedia Commons
