Oblastní rada Emek Chefer

Vesnice Šošanat ha-Amakim

Novověké židovské osídlení v této oblasti začalo vznikat již za mandátní Palestiny. V roce 1927 získal pozemky v Cheferském údolí do židovského vlastnictví Jehošua Chankin. Potřebné peníze na jejich výkup poskytl Židovský národní fond a židovská obec v kanadském Winnipegu.[1]

Do té doby šlo o spíše řídce osídlený region s četnými močály nazývaný Araby Vádí Havarit. Náhlý příliv židovských osadníků vedl již v roce 1933 ke konfliktu mezi nimi a arabskými beduínskými pastevci, kteří zdejší pozemky do té doby obývali. 22. února 1933 byl při potyčkách mezi oběma skupinami zabit jeden židovský strážce. Následoval arabský kongres v Jeruzalému, na kterém byla mandátní správa vyzvána, aby zamezila prodeji půdy Židům. V červnu 1933 ovšem byl spor o půdu ve Vádí Havarit neboli Emek Chefer rozhodnut soudem, který uznal židovské vlastnictví zdejší půdy za legální. Následoval odchod beduínů, kteří byli vytlačeni z užívání místních pozemků.[3]

První židovskou osadou zde byl Ejn ha-Choreš roku 1931, ale hlavní osidlovací vlnu odstartoval vznik vesnice Kfar Vitkin (založena roku 1933). Oblastní rada Emek Chefer vznikla roku 1940 coby první oblastní rada v tehdejší mandátní Palestině. Pojmenována je podle biblického regionu „Země cheferská“, který se tu nacházel a je připomínán v První knize královské 4,10[4][5]

Sídelní síť byla dotvořena po vzniku státu Izrael, tedy po roce 1948. Během války za nezávislost v roce 1948 opustila zároveň pobřežní nížinu zbylá arabská populace. V 90. letech 20. století byla na východním okraji regionu, těsně na dotyku se Zelenou linií, zbudována v rámci programu Jišuvej ha-Kochavim osada Bat Chefer coby lidnaté sídlo městského charakteru.[1]

Sídlo úřadů oblastní rady leží v komplexu na okraji vesnice Kfar Monaš. Starostou rady je רני אידן - Rani Idan.[1] Oblastní rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách.

Oblastní rada Emek Chefer sdružuje celkem 44 sídel. Z toho je 9 kibuců, 27 mošavů, 6 společných osad a 3 další sídla.

K 31. prosinci 2014 žilo v Oblastní radě Emek Chefer 41 100 obyvatel. Z celkové populace bylo 40 200 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 40 800.[2]