Mišmar ha-Šaron

Leží v nadmořské výšce 22 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině respektive Šaronské planině.

Obec se nachází 5 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 33 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, cca 50 kilometrů jihojihozápadně od centra Haify a 9 kilometrů jižně od města Chadera. Mišmar ha-Šaron obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Spolu se sousedními vesnicemi Ma'abarot, Kfar Chajim, Hadar Am, Kfar Jedidja a Bejt Jicchak-Ša'ar Chefer vytváří souvislý severojižní pás zemědělských sídel táhnoucí se až k okraji města Netanja.

Mišmar ha-Šaron je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 4.

Mišmar ha-Šaron byl založen v roce 1933.[2] Zakladateli vesnice byla skupina Židů z Ruska, která se zformovala již roku 1924 pod názvem Mišmar (משמר) a která sestávala z deseti mužů a jedné ženy. V následujících letech pobývali na různých místech tehdejší mandátní Palestiny, zejména v Galileji. 16. června 1933 se přesunuli do zdejšího regionu. V té době skupinu tvořilo cca 85 členů. 1. září 1934 se definitivně usadili v nynější lokalitě.[3] Šlo tehdy o bažinatou oblast sužovanou malárií a obývanou zčásti beduíny.[4] Původní skupinu mezitím posílili další Židé původem z Polska,[4] napojení na organizaci Gordonia.

Před rokem 1949 měl kibuc rozlohu katastrálního území 619 dunamů (0,619 kilometru čtverečního).[5]

Místní ekonomika je založena na zemědělství. V 50. letech 20. století byl tento kibuc jedním z prvních v Izraeli, který se začal zaměřovat na pěstování květin. Výrazná byla i specializace na pěstování avokáda. V obci funguje velká pekárna, která zásobuje pečivem okolní region. V roce 1996 pekárna vyhořela a byla pak obnovena. Od roku 2005 prošel kibuc privatizací a zbavil se většiny kolektivních prvků v hospodaření.[3]

Kibuc Mišmar ha-Šaron je rodištěm bývalého izraelského premiéra Ehuda Baraka.

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Mišmar ha-Šaron Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 542 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,6 %.[1]