Období Edo

Období Edo (japonsky: 江戸時代; Edo džidai), také nazývané období Tokugawa, je období japonských dějin mezi lety 1603 až 1867. V roce 1603 byl oficiálně založen šógunát Tokugawa, když byl prvním šógunem rodu Tokugawa jmenován Iejasu Tokugawa. Poté až do roku 1867 vládli Japonsku jako šógunové Iejasuovi potomci. Mocenské centrum se na počátku 17. století přesunulo z Kjóta v regionu Kansai do města Edo (dnes Tokio) v regionu Kantó. Vláda tokugawských šógunů skončila s nástupem reforem Meidži, kdy 15. šógun Jošinobu Tokugawa předal moc symbolicky zpět do rukou císaře.

Iejasu Tokugawa, první šógun rodu Tokugawa

Události
  • 1600: Bitva u Sekigahary – Iejasu Tokugawa porazil koalici daimjóů a zajistil si hegemonii nad většinou Japonska.
  • 1603: Císař jmenuje Iejasua šógunem, ten přemísťuje svou vládu do Eda (Tokio) a zakládá dynastii šógunů z rodu Tokugawa.
  • 1605: Iejasu Tokugawa rezignuje na titul šóguna a přenechává ho svému synovi Hidetadovi.
  • 1607: Korejská dynastie Čoson posílá vyslance do Eda.
  • 1611: Ostrovy Rjúkjú se stávají vazaly Sacumského knížectví.
  • 1614: Iejasu Tokugawa zakazuje křesťanství v Japonsku.
  • 1615: Bitva u Ósaky – Iejasu obléhá Ósacký hrad, ve kterém se brání Hidejori Tojotomi. Po svém vítězství už nemá v Japonsku soupeře.
  • 1616: Iejasu umírá.
  • 1623: Iemicu Tokugawa se stává třetím šógunem.
  • 1633: Iemicu zakazuje cesty do zahraničí a čtení cizích knih.
  • 1635: Iemicu zavádí tzv. systém střídavé služby (sankin kótai)
  • 1637: Šimabarské povstání (1637-38) nespokojených rolníků
  • 1638: Iemicu zakazuje stavbu velkých lodí
  • 1639: Zákaz vstupu cizinců (mimo Holanďanů) na území Japonska, dovršení izolace Japonska (Sakoku).
  • 1641: Vykázání všech cizinců z Japonska, pouze Holanďané mohli zůstat a omezeně obchodovat na umělém ostrůvku Dedžima
  • 1650: S mírem se objevuje nový druh vzdělaných samurajů vázaných kodexem bušidó
  • 1700: Počátek popularity divadla kabuki a obrazů ukijo-e.
  • 1707: Výbuch sopky Fudži.
  • 1774: Kaitai šinšo (Nové pojednání o anatomii), první japonský překlad díla z oboru západní lékařské vědy.
  • 1787: Macudaira Sadanobu se stává vysokým šógunovým poradcem a provádí reformy Kansei.
  • 1792: Ruský posel Adam Laksman přistává na Hokkaidó a neúspěšně žádá o navázání vzájemných styků.
  • 1804: Další ruský posel Nikolaj Rezanov je odmítnut v Nagasaki.
  • 1837: Povstání Heihačiró Óšia v Ósace na pomoc chudině.
  • 1841: Reformy Tenpó.
  • 1854: USA uzavírají s Japonskem nerovnoprávnou[1] obchodní smlouvu o míru a přátelství, která ukončuje izolaci země.
  • 1855: Rusko a Japonsko navazují diplomatické vztahy.
  • 1864: Britské, francouzské, nizozemské a americké válečné lodě bombardují Šimonoseki.
  • 1868: Jošinobu Tokugawa rezignuje, vláda dynastie Tokugawa končí a je obnovena moc císaře Meidži. Začátek reforem Meidži.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edo period na anglické Wikipedii.

  1. REISCHAUER, Edwin O; CRAIG, Albert M. Dějiny Japonska. 2., doplněné vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. (Dějiny států). ISBN 80-7106-843-8. S. 379.

Literatura
  • SÝKORA, JAN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. ISBN 978-80-7308-309-0

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.