Ošarka
Ošarka[1] (Mallotus) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to dvoudomé dřeviny s jednoduchými listy a drobnými bezkorunnými květy v květenstvích různých typů. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje téměř 120 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Nejvíce druhů roste v Malajsii. Mallotus philippensis i celá řada dalších druhů je využívána v tradiční asijské medicíně. Některé stromovité druhy jsou těženy pro dřevo. Z plodů M. philippensis se získává červené barvivo kamala.
Ošarka | |
---|---|
Samčí rostlina ošarky japonské | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | pryšcovité (Euphorbiaceae) |
Rod | ošarka (Mallotus) Lour., 1790 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Ošarky jsou převážně dvoudomé keře, stromy a dřevnaté liány. Odění se může skládat z jednoduchých, hvězdovitých nebo žláznatých, šupinovitých chlupů. Listy jsou jednoduché a dosti různorodé. Mohou být střídavé nebo vstřícné, celistvé nebo dlanitě laločnaté, celokrajné nebo zubaté, někdy štítnaté. Na líci čepele bývají žlázky s nektarem, rub je často žláznatě šupinkatý. Palisty mohou být vytrvalé, opadavé nebo zakrnělé. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, zpravidla jednopohlavná, a mají různou podobu od klasu, hroznu, laty a klubka až po okolík. Květy jsou bezkorunné, stopkaté. Samčí květy jsou uspořádané po 1 až 15 v paždí listenu, s troj až pětičetným kalichem. Obsahují větší počet (15 až 130) tyčinek s volnými nebo srostlými nitkami. Samičí květy jsou jednotlivé a mají tří až šestičetný, přinejmenším na bázi srostlý kalich. Někdy je kalich miskovitý nebo toulcovitý. Semeník obsahuje zpravidla 2 až 3 komůrky (řidčeji jen jednu nebo naopak větší počet), v nichž je po 1 vajíčku. Čnělky jsou volné. Plodem je hladká nebo měkce ostnitá, zpravidla trojčetná tobolka, někdy připomínající peckovici. Semena jsou kulovitá až vejcovitá, hladká, u některých druhů s míškem.[2][3]
- List Mallotus philippensis
- Květenství Mallotus tetracoccus
- Samičí květenství ošarky japonské
- Samčí květenství ošarky japonské
- Měkce ostnité plody Mallotus mollissimus
Rozšíření
Rod ošarka zahrnuje asi 118 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa od subsaharské Afriky a Madagaskaru přes jižní Asii, Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Austrálii a ostrovy Tichomoří na východ až po Fidži.[4] Centrum druhové diverzity je na Malajském poloostrově.[5] V Africe se vyskytují pouze 2 druhy, Mallotus oppositifolius a M. subulatus, z nichž první zasahuje i na Madagaskar.[4] Rostliny rostou v nejrůznějších biotopech od podrostu tropických deštných lesů přes bažinaté po montánní lesy. Často se vyskytují v sekundární vegetaci a na narušených místech.[2] Ošarka japonská (Mallotus japonicus), rozšířená v Japonsku, Koreji a východní Číně, zasahuje jako jediný druh rodu do teplých oblastí mírného pásu. V Himálaji vystupují některé druhy (Mallotus nepalensis, M. oreophilus) do nadmořských výšek okolo 2000 až 2500 metrů.[3]
Ekologické interakce
Většina druhů je zřejmě opylována hmyzem. Samčí květy pionýrské dřeviny Mallotus paniculatus jsou navštěvovány včelami sbírajícími pyl. Protože samičí květy tyto včely nenavštěvují, je u tohoto druhu předpokládáno převládající opylování větrem.[6] Na rostlinách rodu ošarka se živí housenky různých druhů denních motýlů z čeledi modráskovití (Megisba malaya, Mahathala ameria, Spindasis kuyaniana) a babočkovití (Euthalia formosana, E. monina, E. thibetana, Tanaecia iapis) a celé řady můr. [7] Na listech ošarek bývají nektáriové žlázky (extraflorální nektária) produkující sladký nektar. Ten vyhledávají mravenci, kteří rostlinu na oplátku chrání před herbivory.[8]
- Báze listu Mallotus macrostachyus s mravenci hodujícími na nektáriových žlázkách
- Babočka Euthalia formosana
- Babočka Tanaecia iapis
- Modráskovitý motýl Megisba malaya
Obsahové látky
Ošarky obsahují různé biologicky účinné látky, jako jsou alkaloidy, kumariny, terpenoidní a fenolické látky.[9] U ošarky japonské byl zjištěn obsah geraniinu a kyseliny mallotusinové.[10] Z druhu Mallotus repandus byl izolován alkaloid mallorepin, z Mallotus apelta malloapeltin. Mallotus anomalus obsahuje mallotusin a isomallotusin s cytotoxickými účinky.[11] Hlavním pigmentem, obsaženým v barvivě kamala z oplodí Mallotus philippensis, je derivát floroglucinolu rottlerin (mallotoxin). Dále jsou obsaženy příbuzné látky isorottlerin a iso-allorottlerin (červené barvivo), methylen-bis-methylfloroacetofenon (žluté barvivo) a pryskyřice.[12]
- Strukturní vzorec rottlerinu
Taxonomie
Rod Mallotus je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Acalyphoideae a tribu Acalypheae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Macaranga (asi 305 druhů v tropech Starého světa). Oba rody jsou si značně podobné, jediným stabilním rozlišovacím znakem je počet pylových váčků v prašnících tyčinek (3 nebo 4 u rodu Macaranga, 2 u rodu Mallotus). Mallotus se dále odlišuje přítomností hvězdovitých chlupů v odění, větším počtem tyčinek v samčích květech a hroznovitými květenstvími oproti latovitým květenstvím u rodu Macaranga. Mnoho druhů Mallotus má také vstřícné listy.[5] Na základě fylogenetických studií byly do rodu Mallotus vřazeny rody Trewia, Octospermum, Neotrewia a Cocceceras, neboť tvoří vývojové větve uvnitř vývojového stromu rodu Mallotus a činí jej tak parafyletickým.[13]
Zástupci
- ošarka japonská (Mallotus japonicus)[14]
Význam
Dřevo různých druhů ošarek je měkké až středně tvrdé, lehké až těžké. Jádrové dřevo bývá slámově žluté a není jasně oddělené od okrajové běli. V Malajsii se těží a obchoduje pod názvem balek angin. Je snadno opracovatelné, není však odolné vůči povětrnostním vlivům. Používá se do vnitřních prostor na obložení, podlahy, nábytek a podobně. Vyrábějí se z něj také sandály, bedny a držadla k nástrojům. V jihovýchodní Asii se těží zejména druhy Mallotus leucodermis, Mallotus miquelianus, Mallotus muticus a Mallotus wrayi.[15] Barvivo kamala, získávané z oplodí sušených plodů Mallotus philippensis, známého jako kampillaka, bylo v Indii v 16. a 17. století jedním z nejvíce ceněných červených barviv k barvení hedvábí, vlny a mušelínu. V současnosti se používá zejména v potravinářství k barvení nápojů a pokrmů.[16]
Četné druhy ošarek jsou využívány v tradiční a domorodé medicíně. Rozsáhlé využití v Asii má zejména druh Mallotus philippensis. Rostlinu využívá i indická tradiční medicína (Ájurvéda, Unani, Siddha). Ochlupení plodů má projímavý a adstringentní účinek a působí proti střevním parazitům. Používá se také na svrab a herpes. Proti střevním parazitům slouží také odvar z květů a semen. Plody snižují hladinu cukru v krvi, mají protikřečový a antibakteriální účinek a používají se při ošetřování lepry. Odvar z kůry se používá při bolestech břicha a spolu s dalšími léčivkami při žloutence. Kořeny se podávají těhotným ženám a při rekonvalescenci po porodu, čerstvá šťáva jako ušní kapky při bolestech ucha. Odvar z listů se používá na bolesti kloubů, revmatickou artritidu, záněty a osteoporózu a vnitřně při průjmech. Rostlina má využití i ve veterinární medicíně.[12][17][18] Mezi další lékařsky využívané druhy náleží zejména Mallotus atrovirens (Indie, na kožní choroby a k desinfekci), Mallotus barbatus (trop. Asie, proti nadýmání), Mallotus floribundus (trop. Asie, odvar z kořenů k ošetřování po porodu a při vysokých horečkách), Mallotus leucocarpus (Assam a Myanmar, odvar z kořenů při žaludečních problémech), Mallotus leucodermis (Thajsko a jv. Asie, nálev z mladých listů při gastritidě), Mallotus macrostachyus (Thajsko a jv. Asie, nálev z listů na zranění a opařeniny), Mallotus miquelianus (Thajsko a jv. Asie, šťáva z listů při bolesti ucha), Mallotus montanus (Thajsko a Malajský poloostrov, na ekzémy), Mallotus nudiflorus (trop. Asie, odvar z plodů v oleji na vředy, pupínky a svědění, odvar z kořenů zevně při revmatismu, odvar z kůry při bolestech žaludku), Mallotus oppositifolius (trop. Afrika a Madagaskar, listy a kůra při úplavici a proti tasemnicím, listy a plody při úplavici), Mallotus pallidus (Thajsko, emetikum), Mallotus paniculatus (trop. a subtrop. Asie a Austrálie, odvar z kořenů při ošetřování po porodu, odvar z listů na čištění ran), Mallotus peltatus (trop. Asie, syrové listy při bolestech břicha, pasta z listů při masážích jako svalové relaxans), Mallotus repandus (trop. Asie a sv. Austrálie, listy jako adstringens), Mallotus resinosus (trop. Asie a sv. Austrálie, listy jako adstringens, při bolestech břicha a při zánětech), Mallotus roxburghianus (Nepál, j. Čína a Myanmar, odvar z listů při cukrovce, odvar z listů a kůry spolu s Alstonia scholaris při vysokém krevním tlaku), Mallotus tetracoccus (trop. kontinentální Asie, pasta z plodů na zranění).[17] Látky izolované z Mallotus macrostachyus (makrostacholidy A a B) zabíjejí buňky některých typů rakoviny a mají potenciál při léčení nádorů.[19] Sladká dužnina plodů Mallotus nudiflorus, rozšířeného v tropické Asii, je jedlá.[17] U extraktu z kůry Mallotus mollissimus byla prokázána aktivita proti herpetickým virům.[20]
Jako okrasné dřeviny se ošarky téměř nepěstují. Odolná ošarka japonská je vysazena jako sbírková dřevina v Alpínu Průhonického parku.[14]
- Plody Mallotus philippensis, zdroj červeného barviva kamala
- Plody Mallotus nudiflorus s jedlou dužninou
Odkazy
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)
- QIU, Huaxing; GILBERT, Michael G. Flora of China: Mallotus [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- VAN WELZEN, Peter C. et al. Dated phylogenies of the sister genera Macaranga and Mallotus (Euphorbiaceae): Congruence in historical biogeographic patterns?. PLOS One. Jan. 2014, čís. 9(1). Dostupné online.
- CORLETT, Richard T. Flower visitors and pollination in the Oriental (Indomalayan) Region. Biological Reviews. 2004, čís. 79.
- HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- YAMAWO, Akira; HADA, Yoshio; TAGAWA, Jun. Aggressiveness of ants attracted to the extrafloral nectary-bearing plant, Mallotus japonicus, and temporal fluctuationsin their abundance. Entomological Science. 2017, čís. 20. Dostupné online.
- GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
- RAMAWAT, Kishan Gopal; MÉRILLON, Jean-Michel (eds.). Natural products. Phytochemistry, botany and metabolism of alkaloids, phenolics and terpenes. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-3-642-22143-9. (anglicky)
- BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky)
- KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- KULJU, Kristo K.M. et al. Molecular phylogeny of Macaranga, Mallotus, and related genera (Euphorbiaceae s.s.): insights from plastid and nuclear DNA sequence data. American Journal of Botany. 2007, čís. 94(10).
- Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
- SINGH, Har Bhajan; BHARATI, Kumar Avinash. Handbook of natural dyes and pigments. New Delhi: Woodhead Publishing, 2014. ISBN 978-93-80308-913. (anglicky)
- QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- COCK, Ian Edwin. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Australia. Brisbane: I. E. Cock, 2011. (anglicky)
- WIART, Christophe. Lead compounds from medicinal plants for the treatment of cancer. [s.l.]: Elsevier, 2013. ISBN 978-0-12-398371-8. (anglicky)
- CSEKE, Leland J. et al. Natural products from plants. Boca Raton: Taylor & Francis, 2006. ISBN 978-0-8493-2976-0. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ošarka na Wikimedia Commons
- Taxon Mallotus ve Wikidruzích